Každému účastníkovi výšlapu byly zapůjčeny sněžnice, ty se nasadily kousek pod Špindlerovou boudou a na horský okruh jsme mohli vyrazit. Zpočátku vládl silný vítr a mlha, později se ale místy objevilo sluníčko a výrazně se oteplilo. Počasí se často měnilo.

Naši skupinu provázel Michal Skalka ze Správy KRNAP ve Vrchlabí. Cestou povídal o sněhu, ledu, fauně Krkonoš a hlavně o lavinách. Podle jeho slov je důležité na hory vyrážet alespoň ve 2-3 lidech.

Správa Krkonošského národního parku organizovala pro zájemce desetikilometrový výlet na sněžnicích. Dozvěděli se při něm také o lavinách.Zdroj: Kateřina Ryšavá

"Zajímavé je to, že když spadne lavina, většinou to je tím, že si ji člověk utrhne sám. Kdyby tam nebyl, nic by se nestalo. Až v 80 procentech případů je ten člověk po zastavení laviny živý, když si ji sám utrhne. A šance, že v ní přežije dalších 18 minut, je 95 procent. Proto první, co musíte udělat po pádu laviny, je zavolat Horskou službu a okamžitě jít kamaráda hledat, protože víte, že dalších 15 minut ještě bude žít. Ne někam běžet pro pomoc, protože to vám zabere více času a jeho šance na přežití se tak rychle snižují," vysvětluje Skalka.

Na jednom ze zastavení nám Michal Skalka ukázal, jak se měří stupeň lavinového nebezpečí. Ačkoliv jeho stupnice sahá od jedné až do pěti, nejvíce lidí v lavině zahyne při stupni číslo 2. Proto by turisté neměli nic podceňovat. Jedna dobrovolnice byla kvůli simulaci laviny zahrabána do sněhu. Opravdu to není příjemný pocit.

Po malém občerstvení na Dvořákově boudě následovala ukázka, jak fungují lavinové vyhledávače. "Na to, abyste se s ním naučili zacházet a umět rychle vyhledávat, je potřeba trénovat téměř každý den," říká Michal Skalka. Poté se už vyrazilo směrem zpět kolem nové Petrovy boudy zase až ke Špindlerovce.

Na sněžnicích se ušlo kolem deseti kilometrů. Vládla přátelská nálada a nechyběl smích. Pokud budete chtít zažít něco nevšedního, zábavného, a ještě se něco dozvědět, vyrazte se Správou KRNAP do hor na sněžnice.

Kateřina Ryšavá