Na vrcholu Králického Sněžníku, který byl bezmála padesát let lysý, se tyčí přes třicet metrů vysoká ocelová konstrukce. Jednotlivé díly vytahuje do výšky velký jeřáb, kromě něj se na vrcholu pohybuje i další technika. Konstrukce je hlavní částí rozhledny, kterou těsně za polskou hranicí nechává stavět město Stronie Slaskie.

„Teď tu staví rozhlednu a vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby k ní pak z polské strany vyasfaltovali cestu. To by tu pak chodilo lidí jako na Václaváku, jako teď na Pradědu. Dřív se na Sněžník přitom dostalo jen pár lidí, z nejbližší civilizace je to na vrchol šest kilometrů do pořádného kopce. Pohoří Králického Sněžníku je malé, už tak je pro místní přírodu obrovský zásah pořád se rozrůstající středisko na Dolní Moravě. Je mi z toho všeho úzko,“ svěřil se milovník hor František Černý.

Psali jsme již:

Ve čtvrtek 9. září se v Olomouci poprvé sešla česko-polská pracovní skupina, která má na výstavbu rozhledny na Sněžníku dohlížet. Tvoří ji mimo jiné zástupci českých ministerstev pro místní rozvoj, životního prostředí, Správy CHKO Jeseníky či polského Regionálního ředitelství pro ochranu životního prostředí ve Wroclawi. Na programu měla mimo jiné projednání stížností a podnětů, které v souvislosti s výstavbou podaly ekologické organizace. Ty v minulých měsících upozornily na řadu nesrovnalostí.

Kritiku sklízí i budovaná visutá lávka ze Slaměnky na Chlum

V lokalitě se však zdaleka nejedná o jedinou kontroverzní investici. Velkolepou stavbu, která znatelně zasáhne do krajiny, připravuje resort Dolní Morava. Bude jí 730 metrů dlouhý a 95 metrů vysoký visutý most, jenž povede od chaty Slaměnka nedaleko Stezky v oblacích přes údolí až k úbočí kopce Chlum. Most, který má být nejdelší svého druhu na světe, se veřejnosti pravděpodobně otevře na jaře příštího roku

Komise došla k závěru, že se během výstavby vyskytla dílčí pochybením ze strany dodavatele a investora. Za ně byly uděleny peněžní pokuty. „Jednalo se zejména o nedodržování povolení při pohybu těžké techniky či využívání čtyřkolky pro dopravu zaměstnanců na staveniště. Pokuty udělily polské správní orgány, konkrétně Lesní stráž. Výše pokut vychází z jejich správního sazebníku,“ informoval mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.

„Jednalo se především o dodavatelskou firmu stavby rozhledny, která porušila vydané povolení o průjezdu těžké techniky. Pokutován za stejný přestupek byl i soukromý majitel vozidla,“ dodal mluvčí ministerstva s tím, že byly zesíleny kontroly s cílem zabránit porušování podmínek stanovených pro výstavbu.

Proti výstavbě rozhledny podniká na české straně kroky několik neziskových organizací, mezi nimi Společnost přátel Jeseníků. Její předseda Ondřej Bačík sdělil, že oficiální závěry z jednání neziskové organizace dosud nedostali, nicméně udělení sankcí investorovi za porušení pravidel byl jedním z jejich požadavků.

„Doposud totiž investor tvrdil, že je všechno v pořádku, nyní je jasné, že lhal. Potvrzuje se, co už řadu měsíců tvrdíme, že výstavba probíhá v rozporu s povolením a v rozporu se smlouvou o dotaci. Mimo jiné došlo k vybudování nelegální cesty na vrchol hory, po které se běžně pohybují auta i těžká technika,“ sdělil.

Výstavba rozhledny na Králickém Sněžníku začátkem září 2021.Výstavba rozhledny na Králickém Sněžníku začátkem září 2021.Zdroj: Se svolením Františka Johna

Podle jeho stanoviska povolovací proces ke stavbě neproběhl v souladu s Evropskou směrnicí Natura 2000 a stavba je tudíž zřejmě v rozporu s právem EU. „To potvrdilo nedávno i Ministerstvo životního prostředí ČR, které v polovině srpna odeslalo podnět na Evropskou komisi do Bruselu právě kvůli podezření na porušení evropské legislativy,“ dodal Bačík.

Výstavba rozhledny vyjde na 77 milionů korun, z velké části ji hradí evropská dotace. Vzhledem k mimořádně cenné přírodě na vrcholu hory považuje Společnost přátel Jeseníků za jediné správné řešení zastavení dotace i výstavby a opětovné, řádné posouzení stavby. To se uskutečnilo v roce 2013, od té doby však na české i polské straně pohoří Králický Sněžník výrazně vzrostl turistický ruch.

Mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj uvedl, že pokud investor poruší podmínky, musí nesrovnalosti odstranit. Pokud by je investor neodstranil ve stanovené lhůtě, následovaly by další kroky. Tím posledním je možnost odnětí dotace. „Kontrola dodržování podmínek probíhá denně,“ dodal Frček.