„Zhruba půlroční mláďata v druhé polovině října již vzrůstem dosahovala téměř velikosti svých rodičů, na záběrech z fotopastí jsou však stále odlišitelná,“ uvedl mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos, a dodal, že na Broumovsku se tak pohybuje minimálně pět vlků. 

Podle chovatelů ovcí jich je ale v regionu rozhodně více. „Slyšel jsem už od více lidí, kteří jich viděli osm pohromadě. Já osobně jsem je ale neviděl, vím jen o samotáři, který mi sem chodí dělat škodu,“ říká chovatel ovcí Jan Šefc, jehož stádo v minulých dnech opět doznalo újmy. „Před třemi týdny jsem přišel o plemenného berana a ovci a včera sežral další,“ dodal. 

„I když jsme letošní rozmnožování vlků v oblasti očekávali a donesly se nám nepodložené informace o pozorování vlčat, průkazný záznam o jejich přítomnosti jsme dlouho neměli. Podařilo se to až teď na podzim,“ říká zoolog Petr Kafka ze Správy CHKO Broumovsko.

PŘESNĚJŠÍ POČET URČÍ AŽ STOPY VE SNĚHU

Kolik vlků se v území ve skutečnosti pohybuje, je ale těžké určit. „Na videozáběrech jsou současně nejvíc tři jedinci. Dvě loňská mláďata se již mohla od smečky oddělit. Přesnější číslo bude možné odhadnout až s nástupem zimy během stopování, kdy bude monitoring Vlčích hlídek pokračovat,“ uvedl expert na velké šelmy a koordinátor jejich monitoringu Miroslav Kutal z Hnutí DUHA Olomouc. 

Podle ochránců přírody mají vracející se vlci pro naši přírodu pozitivní vliv, protože pomáhají redukovat počty srnců, jelenů a divokých prasat, která jsou přemnožená. „Vlci tak nepřímo mohou snižovat škody, které divoká zvířata způsobují v lesích a na polích,“ připomíná význam vlka pro přírodu Jan Piňos, i když si je vědom, že na druhou stranu vlci způsobují škody chovatelům dobytka, kteří doposud nebyli na přítomnost velkých šelem zvyklí a nemají svá stáda dostatečně zabezpečená. 

NÁM OVCE NEUTÍKAJÍ, TO VLCI VNIKAJÍ K NÁM

S tím ale Jan Šefc razantně nesouhlasí. „My jsme připraveni na sto procent – ale na chov ovcí, ne na chov vlků. Nám ovce neutíkají – jim utíkají vlci do našich ohrad,“ rozčiluje se chovatel, kterému chodí vlci do stáda jak do jídelny. 

Petr Kafka říká, že škody způsobené velkými šelmami se operativně řeší. „Naši pracovníci je přímo na místě posuzují, aby měl majitel nárok na náhradu. S chovateli průběžně jednáme, vysvětlujeme jim, jak stáda zabezpečit.“

O argumentaci vlčích ochránců o nutnosti lepšího zabezpečení stád před velkými šelmami už slyšel Jan Šefc hodně. Žádná z nich však podle něj v realitě není uplatnitelná. „Nemám kapacity na to předělat 30 kilometrů ohrad – ani peníze, ani lidi. Já dotace na to shánět nebudu, já vlka nechovám. To je jako kdybych pustil svoje ovce do města a lidem řekl, ať si oplotí pozemky, aby jim ovce nezpůsobily škodu – to je ten samý případ,“ má jasno chovatel, pro kterého ani nová dotační výzva z Operačního programu Životní prostředí, v níž chovatelé mohou od začátku prosince žádat finance na zabezpečení stáda, nic neřeší.

Oficiální chovné oběti z vlčího jídelníčku

Vloni bylo na Broumovsku nahlášeno 89 zraněných a usmrcených ovcí, šest koz a osm telat. Ale to nebylo určitě všechno. Někteří chovatelé ovcí své ztráty ani nehlásí. „Zpětně jsme dostali informace také o dalších 48 ovcích, které se nepodařilo dohledat. Nelze tedy potvrdit, zda je skutečně zabili vlci,“ říká zoolog Petr Kafka.

Letos bylo zatím hlášeno 92 ovcí, tři telata a jalovice. „Ačkoliv se nejedná o zcela přesná data – některé případy nejsou údajně hlášené – z meziročního porovnání je zjevné, že škody nestoupají,“ dodává Kafka.

Letošní rozmnožování vlků na Broumovsku prokázaly snímky, které zachytily na několika lokalitách vlčata.Zdroj: Hnutí DUHA