Ghetta v regionu: Území vyloučených přibývá

Královéhradecký kraj

Starosta Bitnar: Stát by měl změnit systém

V Královéhradeckém kraji v posledních letech přibylo takzvaných vyloučených lokalit. Zatímco v roce 2006 jich bylo 25, vloni to bylo již 36 ghett.

Vyplývá to ze zveřejněné  analýzy, kterou pro ministerstvo práce vypracovala společnost GAC.

Například starosta Broumova na Náchodsku Jaroslav Bitnar řekl, že by stát měl zvážit změny v systému vyplácení sociálních dávek.

Radní Královéhradeckého kraje Josef Lukášek označil nárůst počtu vyloučených lokalit v kraji za znepokojivý. „Vývoj z posledních let je odrazem celkové ekonomické situace, hradecký kraj problematiku pozorně sleduje a nadále se jí bude aktivně věnovat," přiznal Lukášek, že situace není v pořádku.

Sociálně vyloučené lokality jsou v hradeckém kraji například v Hradci Králové, Náchodě, Jaroměři či Broumově. Náměstkyně hradeckého primátora Anna Maclová řekla, že Hradec Králové se snaží, aby na území města další ghetta nevznikala.

„Rodiny, které se ocitnou 
v problémech, společně s neziskovými organizacemi podporujeme. Vyhledáváme pro ně byty v různých lokalitách města, aby nedocházelo v některých oblastech ke kumulaci takových rodin, což často 
v daných lokalitách způsobuje problémy," popsala Maclová cestu ke zlepšení.

Starosta Broumova Bitnar pronesl, že v osmitisícovém městě tvoří nepřizpůsobiví deset procent obyvatelstva, často žijí v ubytovnách provozovaných soukromníky. „Řešení vidím v tom, že se stát zamyslí na tím, zda bude podporovat rodiny, které pracují, či takové, které čerpají dlouhodobě různé dávky," řekl Bitnar.

Pardubický kraj

Nejen Romové. Více je seniorů i zadlužených

Počet sociálně vyloučených lokalit v Pardubickém kraji se podle výzkumu společnosti GAC zvýšil od roku 2006 z patnácti na dvacet čtyři, tedy o celých šedesát procent.

„Reálně je ale situace obdobná jako před devíti lety, záleží na kritériích hodnocení," upozornil však krajský koordinátor romských poradců Jan Homuta. Někde podle jeho zjištění dokonce ghetta zmizela.

„Třeba za minulý rok zanikly dvě lokality, jedna 
v Pardubicích a druhá o rok dříve ve Starých Ždánicích na Pardubicku. Počet Romů je 
v kraji, protože ve vyloučených lokalitách žijí především oni, spíše stabilní," uvedl Homuta.

Se závěry výzkumu se shoduje v tom, že v těchto lokalitách přibývá lidí z většinové populace. V chudinských domech a čtvrtích se ocitají často nezaměstnaní, zadlužení, lidé s nízkým vzděláním, ale i senioři.

S Homutovým hodnocením situace v regionu souhlasí i Sophia Dvořáková, ředitelka neziskové společnosti Šance pro tebe, které se věnuje vyloučeným lokalitám na Chrudimsku a Orlickoústecku. Podle ní se zřejmě do závěrů výzkumu promítá vznik soukromých ubytoven, jejichž majitelé počítají se ziskem ze sociálních dávek na bydlení. Celkově se ale spíše jen chudí lidé přemisťují mezi různými druhy bydlení.

Podle aktuální analýzy společnosti GAC se počet vyloučených lokalit za posledních devět let v Česku zdvojnásobil. Zatímco v roce 2006 bylo chudinských domů, ulic a čtvrtí kolem tří stovek, loni jich existovalo už 606. Tato ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115.000 lidí. V roce 2006 to bylo 80.000 osob.

Pomoci mají 
dva projekty

V Pardubickém kraji existují vyloučené komunity s objekty obydlenými převážně Romy například v Pardubicích, Chrudimi, Hrochově Týnci a Prachovicích na Chrudimsku, Ústí nad Orlicí, Svitavách a v České Třebové a Vysokém Mýtě na Orlickoústecku. Problémy s ubytovnami pro sociálně slabé byly před časem i v Luži na Chrudimsku.

Pardubický kraj v posledních třech letech uskutečnil dva projekty na podporu integrace obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit. Neziskové organizace a pracovníci měst se je snažili naučit, jak se vypořádat s tíživou sociální situací.

Podle Homuty byly projekty úspěšné, lidé jsou schopni lépe řešit své dluhy a plánovat rodinné rozpočty. Bez těchto aktivit by se problémy prohloubily.