To, že vláda nedokázala minulý týden předjednat podmínky pro prodloužení nouzového stavu v poslanecké sněmovně, považuje Červíček za její fatální selhání. Vláda Andreje Babiše podle něj navíc ani po 11 měsících pandemie nebyla vůbec připravená na to, jak řídit boj s pandemií mimo nouzový stav. „Není možné, aby vláda řekla s koncem nouzového stavu, že nějaká opatření zachová a ostatní je na hejtmanech, protože oni bez nouzového stavu nemají možnosti a neodpovídají za tu situaci. Ta odpovědnost se přece nemění tím, jestli tady je nebo není nouzový stav. Podle mě je to obrovské selhání vlády,“ řekl Deníku Martin Červíček.

Hejtmani dali vládě jasné podmínky

Ačkoliv v poslanecké sněmovně opoziční strany pro nouzový stav nehlasovaly, hradecký hejtman z ODS o víkendu nakonec o jeho nové vyhlášení na 14 dní požádal. Stejně jako všichni ostatní hejtmani. Využít by ho měla vláda podle Červíčka například k nákupu testů, které budou potřeba pro plánované otevření škol. „Vyhodnotili jsme to tak, že nemůže vláda přijít a říct, že skončí nouzový stav a nás to dál nezajímá. Dali jsme jí ale jasné podmínky. Tu situaci kolem pandemie musí začít konečně urychleně řešit. A to nejen v rámci opatření, ale i legislativního rámce,“ řekl Červíček, podle kterého není možné neustále vést debaty o tom, zda a v jakém rozsahu je třeba nouzový stav.

Důležitou podmínku hejtmanů v pondělí odpoledne vláda začala naplňovat. Schválila návrh pandemického zákona, který umožní i bez nouzového stavu rozhodovat o uzavírání obchodů či služeb, jako například kadeřnictví. Konečné slovo bude mít parlament. Vláda podle Červíčka splnila i další podmínku, kterou od hejtmanů dostala – představila datum návratu dětí do škol. Tím ale jeho požadavky zdaleka nekončí. Od vlády chce slyšet jaká opatření chce rozvolnit dál, za jakých okolností a v jakém harmonogramu. „Poslední tři měsíce jsou tady téměř stejná opatření a ta situace z hlediska pandemie se vůbec nezměnila. Lidé potřebují slyšet, co bude za 14 dní, za měsíc, případně jaké vlivy to mohou ovlivnit,“ vysvětlil královéhradecký hejtman.

O tom, zda je nový nouzový stav v rozporu s ústavou, jak deklaroval například předseda Senátu a Červíčkův stranický kolega Miloš Vystrčil (ODS), hejtman nechtěl spekulovat. Rozhodnout o tom podle něj může jedině Ústavní soud. „Ten nouzový stav vyhlásila vláda a ta má zodpovědnost za to, aby to bylo s právními normami včetně ústavy,“ dodal. Nouzový stav stále mohou kdykoliv ukončit i poslanci. Pokud by vláda nepřicházela s žádnými novými řešeními a nejednala s opozicí, bylo by to podle Červíčka legitimní. Že by si on sám žádostí o nouzový stav znepřátelil poslanecké kolegy z ODS odmítá. "Bavili jsme se s vedením ODS nejenom o tom, co se stalo ve sněmovně, ale i o situaci, která je v jednotlivých regionech a jde zodpovědností za hejtmany. Já mám pocit, že jsme se domluvili, že tahle naše žádost znovu nutí vládu, aby o těch věcech jednala a netvářila se, že ji vlastně nic nezajímá," vysvětlil Martin Červíček.

Trutnovsku hrozilo hermetické uzavření

Značnou nespokojenost dává hradecký hejtman najevo co se týká spolupráce s ministerstvem zdravotnictví. Hradecký kraj je už od začátku roku postižený masivní šířením koronaviru. Dnes už je potvrzené, že za to do velké míry může takzvaná britská mutace.

„První vzorky s podezřením na britskou mutaci jsme odeslali do Prahy na začátku ledna. Potvrzení jsme dostali až nedávno. Ministerstvo připustilo, že se tu šířila epidemie i vlivem britské mutace celý měsíc a nikdo nám nic neřekl. A pak najednou přichází třeba s tím, že chtějí hermeticky uzavřít okres Trutnov. To pro mě byla nepřijatelná věc,“ popsal hejtman návrh ministerstva z minulého týdne, kdy reálně hrozilo, že z Trutnovska nebudou moci lidé vyjet ani pracovně. Po jednáních s ministrem zdravotnictví nakonec došlo k mírnější variantě uzavírky. Ta znemožňuje přístup do okresu turistům, ale pro místní platí celá řada výjimek. Podle Červíčka je nyní nutné smysl opatření průběžně vyhodnocovat. Proto prý trval na platnosti uzavírky pouze do konce února. „Do té doby se buď potvrdí, že to mělo vliv a snížilo to šíření epidemie na Trutnovsku, nebo to vliv nemělo a pak je úplně nesmyslné, aby se tento stav prodlužoval na další týdny,“ doplnil hejtman.

Situace v nemocnicích je kritická

Počet volných lůžek v kraji se mnohdy počítá na jednotky. „V kraji je celkem 300 lůžek na JIP nejen pro covidové pacienty, ale i pro lidi s infarkty, po nehodách a podobně. Volných jich v některých dnech bývá třeba jen 20,“ říká Červíček. Pacienty z kraje tak musí nemocnice překládat i do jiných regionů, bez toho by podle hejtmana nemocnice situaci nezvládly. Třeba před týdnem z náchodské nemocnice za jediný den transportovali zdravotníci hned 17 pacientů s onemocnění covid-19. Z toho patnáct na jižní Moravu. I přesouvání pacientů do jiných regionů ale podle hejtmana už začíná být problém. Některé kraje prý už odmítají pacienty přijímat. I jim totiž dochází kapacita.