Nízké úroky. Za řádné splácení vám odpustíme jednu splátku, až sto tisíc bez zajištění. To jsou časté slogany reklam různých bank a ostatních finančních subjektů, které nabízejí půjčku. Vidíme a slyšíme je téměř všude. A mnoho lidí si myslí, že právě půjčka je řešením jejich tíživé finanční situace. Bohužel, téměř nikdo si neuvědomuje, jak snadné je spadnout do dluhové propasti. Začíná to přitom většinou pouze jednou drobnou finanční injekcí, jen na překlenutí nejhorší doby. Jenže po čase třeba zjistíme, že s financemi nevycházíme a vezmeme si další úvěr, abychom pokryli ten první. No a situace se opakuje a my si stále bereme další a další půjčky. Pak se jednoho dne probudíme a zjistíme, že už není kam utéct, že už není možnost půjčky, která by pokryla ty předchozí. Co teď? Jak se dostat z pro nás na první pohled bezvýchodné situace? Pomoci může například Občanské poradenské středisko se sídlem v Hradci Králové. Organizace má kromě svého sídla v Hradci i pobočky v Náchodě, Kostelci nad Orlicí a Jičíně.

Jak nám řekla poradkyně z jičínské pobočky Simona Davidová, nejvíce klientů, kteří se na poradnu obrátí, trápí právě půjčky a neschopnost jejich splácení. „Naše pomoc spočívá v poradenství. Pokud se na nás obrátí člověk, který je už třeba v exekuci nebo z nějakého důvodu není schopen úvěr splácet, tak mu můžeme pomoci se sepsáním a podáním návrhu na oddlužení. Jednat ale musí především samotný klient. My za něho nemůžeme nic napsat, ani za něj návrh podat, protože nejsme právníci," upozorňuje zkušená poradkyně a pokračuje: „Klientovi dokážeme poskytnout veškeré informace o oddlužení, o tom, jak probíhá, co je potřeba doložit, případně mu poskytnout různé vzory návrhu," vysvětluje Davidová a dodává, že poradenství nabízejí i lidem, kteří jsou půjčku ještě schopni splácet. „Tady zajišťujeme pomoc s komunikací s věřiteli, s žádostí o splátkový kalendář a podobně," objasňuje Simona Davidová. „Rozhodně není důvod házet flintu do žita. Vždy existuje nějaké řešení. Čím dřív to ale dotyčný začne řešit, tím je to samozřejmě jednodušší," povzbuzuje lidi, kteří se do dluhové pasti dostali, Davidová.

Jaké to je, uvíznout ve spárech dluhů ví teprve pětatřicetiletá Petra z Jičínska. „První půjčku jsem si vzala hned po škole. Bylo to tehdy strašně jednoduché. Měla jsem práci a stačilo jen potvrzení o příjmu a vzhledem k tomu, že ten jsem měla slušný, peníze mi banka půjčila. Nikoho nezajímalo, že nemám praxi, že jsem čerstvá absolventka a sama možná ještě nevím, zda-li si práci zvládnu udržet. Byla jsem pro ně jen další z ubožáků, kteří škemrají o peníze," vysvětluje mladá žena. „Já přitom chtěla jen pomoci mámě. Bydleli jsme v podnájmu a já byla tak blbá, že jsem si myslela, že to, co donesu, pomůže mamce natolik, aby mohla byť malý byt koupit. Samozřejmě tomu tak nebylo. Peníze se ale hodily. Vím, že podstatnou část mámě zabavil její tehdejší přítel. Já ho tehdy měla ráda a myslela jsem, že nám pomůže, ale spletla jsem se," vypráví nazlobeně Petra. „Na tom už nezáleží. Já začala žít svůj život, máma taky. Na moje půjčky se brzy zapomnělo. Mamka občas sem tam něco zaplatila, aby je umlčela, ale stejně, částka se téměř ztrojnásobila. Před třemi lety jsem si řekla, že už to takhle nejde. Chtěla jsem si pořídit byt, ale narazila jsem. Nyní jsem v oddlužení. Máma mi se splátkami pomáhá a já se poučila. Za dva roky budu úplně bez dluhů a slíbila jsem si, že si každou půjčku pořádně promyslím. Už se do této situace nechci nikdy dostat," uzavírá Petra.