Na jedné straně měšec, který drží v ruce modrá ruka. Na druhé straně dlaň, která se měšec chystá přijmout.

Uprostřed této scenerie se skví nápis – ODS a TOP 09 chtějí darovat církvím 134 miliard korun. Vše je doplněno textem Odmítáme Nečasovy církevní restituce, které zadluží stát.

To je  předvolební billboard opoziční ČSSD, kterým tato strana vyjádřila nesouhlas s chystanými restitucemi církevního majetku. Reakce však na sebe nedala dlouho čekat a billboard rozvířil velmi vypjatou debatu mezi církvemi a  právě ČSSD.

Například  kardinál a pražský arcibiskup Dominik Duka billboardy přirovnal k antisemickým plakátům třetí říše či heslům gottwaldovské ideologie.

Většina osobností kampaň odsoudila

Redakce Deníku oslovila osobnosti východních Čech s otázkou jak se na spor církví s opoziční stranou dívají.

Zdeněk Nováček, majitel zámku v Potštejně:
„Za to, co nyní dělá levice, se vyloženě stydím. Používá informace vytržené z kontextu, které využívá ve svůj prospěch. Je to velice líbivé, ale není to fér. Mluví o horentní částce, ale už nezmiňuje podmínky, za nichž to bude předáno. Myslím si, že by se lidé měli dozvědět o zmiňovaném zákonu jako celku a měli možnost o tom diskutovat. Navíc pokud vezmeme restituce jako skutečnost, pak bez ohledu na to, komu se majetek vrací, oprávněný člověk či instituce má nárok se o svůj majetek, který jí byl zabaven, se starat."

Radim Holub, fotbalový internacionál:
„Myslím si, že když společnost něco nezákonně zabaví, jako se to stalo církvi za vlády komunistů, tak by se to mělo poškozeným vrátit. A také se divím tomu, že ČSSD teď dělá kvůli církevním restitucím takové problémy, když s nimi v době schvalování restitučního zákona souhlasila."

Jiří Fogl, umělecký knihař:
„Dívám se na to tak, že od levice nemůžu čekat nic jiného. Zastávám ten názor, že co bylo jednou neoprávněně sebráno nebo ukradeno, má se vrátit, a mělo se to vrátit už dávno. Nechápu, proč ČSSD, pokud šlo o její Lidový dům, mluvila o restituci a navrácení, a dnes, když se mluví o navrácení majetku církvím, mluví o zloděj-ině a má k tomu další podobné injektivy. Vůbec se mi to nelíbí."

Vladimír Wolf, univerzitní profesor:
„Celá kauza je nešťastná. Jsem jednoznačně pro to, aby se církvi její majetky vrátily, ale musí to být přehledné. Vyznávám tak logiku ČSSD, že by hranice restitucí neměla prolomit 25. únor 1948, aby se nečinily nové křivdy. Jako historik si myslím, že církve v minulosti nashromáždily takové bohatství, že kdyby za současné obtížné hospodářské situace ještě například pět let posečkaly, nic by se nestalo."

Jiří Petr, Akademie populární hudby:
„Všeobecně to sleduji, ale jenom povrchně, není to moje parketa. Já jsem katolík, ale myslím si, že v této ekonomicky problémové době není nejvhodnější řešit právě teď tento spor. Připadá mi, jako kdyby toto téma bylo schválně načasované před volbami. Asi není zrovna o čem mluvit, když vyplují právě s tímto tématem."

Jan Meier, vedoucí knihovny Broumov:
„Mám za to že ve věci  majetkového vyrovnání státu s církvemi vůbec nejde o církve, pravici či levici, ale jen o pořádnou díru do státních peněz. A že zuby si na ně brousí úplně jiní borci  než církve."

Jan Šenk, kastelán Hrádku u Nechanic:
„Z celé situace kolem takzvané církevní restituce nejsem vůbec nadšený. Je to bohužel bouře ve sklenici vody. Já názory levice dlouhodobě sleduji a musím opět zopakovat, že situace z posledních dní a hlavně billboardové kampaně  mi opravdu nesmírně vadí."

Petr Piťha, bývalý ministr školství:
„Ve sporu o restituce v danou chvíli nejde o jakýkoliv majetek, ale o to, jakým směrem se na politické křižovatce vydá. Buď cestou klidné racionality a spravedlnosti anebo cestou podivných útoků závisti a zloby, která by nás mohla dovést zpět k padesátým  létům. Myslím si, že se má postupovat podle spravedlnosti a práva."

Co je v navrhovaném zákonu

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, takzvaných restitucích, prošel v polovině července po dlouhých diskusích ve třetím čtení sněmovnou.

Nezabránily tomu ani obstrukce opozice, která namítá, že rozsah předpokládaných restitucí není adekvátní někdejšímu vlastnictví církví.

Podle vládního návrhu by měly církve od státu získat 56 procent někdejšího majetku 
v hodnotě zhruba 75 miliard korun.

Za zbylý majetek pak mají během tří desetiletí inkasovat náhradu 59 miliard korun, s inflací až 96 miliard. Z toho převážná většina má připadnout katolické církvi.