Největší problémy v regionu

Z posledních statistik vyplývá, že klesá počet obyvatel a v obcích a městech se pohybuje několik tisíc lidí navíc, kteří sem jezdí za prací. „Je to důsledek toho, že se lidé odstěhují do okolních obcí a svoje nemovitosti pronajímají jako ubytovny. Když spočítám úbytek obyvatel a nárůst poplatků za odpadky, je to jeden milion ročně,“ postěžoval si starosta Solnice Jan Hostinský. Kromě toho selhává infrastruktura a velkým problémem je i trh práce, kdy na jednoho nezaměstnaného připadají dvě volná místa. „Rychnov je v tomto regionu daleko největší město, a přesto má jen 11 tisíc trvale přihlášených obyvatel. V průmyslové zóně oproti tomu pracuje momentálně 11 400 lidí. To je hlavní problém a v ČR unikát,“ dodal starosta Rychnova Jan Skořepa.

Velký problém vidí starostové i v tom, že všechny projekty, které jsou součástí usnesení vlády, na jehož základě půjde na rozvoj zóny téměř 6 miliard, jsou postaveny na specifických požadavcích jednotlivých ministerstev. „Já mám vlastní příměr měli jsme peníze v sejfu a neměli jsme vlastní klíče. Protože na to na jednotlivých ministerstvech nebyl program. Teď na to programy jsou, ale je to velmi komplikované,“ dodává Jan Hostinský. Podle Michala Kadery, vedoucího vnějších vztahů Škody Auto, celý proces zbytečně dlouho trvá. „Škodovka patří k největším kritikům rozpočtového určení daní, protože z našeho závodu jde do státního rozpočtu 450 milionů ročně a do regionu se vrací minimum,“ doplňuje.

Řešení

Podle Pavla Bělobrádka se nabízejí dvě možnosti. „Jejich cílem je maximalizovat výhody pro podniky, pracovníky a starousedlíky, na které není možné zapomínat,“ uvedl. První varianta počítá s posílením Rychnova nad Kněžnou jako mikroregionálního centra, které by bylo integrováno mezi tři města Hradec Králové, Rychnov a Náchod.

Druhá navrhuje rozšíření zóny o další území až na Orlickoústecko a Pardubicko s tím, že investice by byly rozprostřeny mezi stát, kraje a obce. Obě řešení jsou zatím ve stádiu návrhu, a podle Pavla Bělobrádka budou podobná setkání nad problematikou průmyslové zóny pokračovat i v budoucnu.