Fandit svým barvám vždy neznamená být lokálním patriotem. Své o tom ví i dva muži, které před hokejovým derby mezi Hradcem Králové a Pardubicemi oslovil Deník. I když se oba narodili v krajských metropolích, jejich srdce bije pro rivaly ze „znepřátelených" aglomerací. Český houslový virtuos Jaroslav Svěcený, coby rodilý Hradečák, fandí Pardubicím a „Pardubák" Aleš Kmoníček, generální manažer hradeckého Mountfieldu, právě Hradci Králové.

Aleš Kmoníček

Narodil jste se v Pardubicích, kde jste také jeden čas vedl zdejší fotbalový klub. Teď působíte v Hradci Králové. Jaké to je stát v čele a fandit týmu „nenáviděného" nepřítele?
Co se týče fandění, tak jsem asi jako malý kluk chodil na hokej v Pardubicích, ale když jsem dospěl, tak jsem se dostal do fáze, kdy jsem začal dělat agenta hráčům a spíše jsem je z Pardubic odváděl někam jinam. Prvními hráči byli Richard Král, Marek Zadina, Petr Jančařík a Radovan Biegl, které jsem přetáhl do Třince. Takže jsem se pak v hokeji pohyboval spíše obecně. Tam už poté nešlo o nějaké fandění Pardubicím, ale o práci. Když jsem začal někomu fandit naplno, tak to bylo v době, kdy jsem začal dělat manažera prvoligových hokejistů z Vrchlabí. Poté jsem se dostal do Hradce, což beru jako jeden z mých nejlepších sportovních a pracovních úspěchů. Od té doby jsem věrným fanouškem Hradce Králové a dělám vše pro to, aby hradecký hokej šel nahoru.

Když jste v sezoně 2011 nastupoval na pozici generálního manažera v Hradci Králové, tak jste asi ještě nemohl tušit, co se bude za pár měsíců dít a že jednou budete „hrát" proti svému rodnému městu?
To netušil nikdo ani náznakem. V té době jsme chtěli v Hradci hrát špici první ligy. A to, že se stalo to, co se stalo, tedy že do Hradce přišla z Českých Budějovic extraliga, to nemohl nikdo naplánovat. Domnívám se však, že to bylo pro Hradec Králové a především pro hokej zcela zásadní.

Jak vzpomínáte na první derby?
Vzpomínám na něj rád. Byl to hodně očekávaný zápas, kdy jsem s Ondřejem Šebkem (manažer Pardubic) uzavřel sázku, kdy jsem po naší prohře šel do pardubické kabiny dát klukům svačinu. Zkrátka na to rád vzpomínám a těší mě, že v dalším derby se situace otočila a Hradec má od té doby kladnou bilanci.

Jak to, že fandíte Hradci, bere vaše okolí, které ví, že jste rodák z Pardubic? Hecujete se nějak před derby?
Celá moje rodina zaplaťpánbůh fandí jednoznačně Hradci a projevují se jako praví skalní fandové. Co se týče mých kamarádů, tak je mám takové, že jsou rozumní a vědí, že práce je práce. Někteří jezdí i na naše zápasy, ale dál fandí Pardubicím. S tímhle opravdu problém nemám. Sice se o tom bavíme, kdy se například snaží ze mě dostat názor na současnou situaci Pardubic, ale takové rozhovory hned rezolutně odmítnu. Věci týkající se Pardubic vůbec neřeším a řešit nechci.

Nevadí vám, že právě na derby chodí i „nepřizpůsobiví" fanoušci, kteří neřeší hru, ale svoji nenávist k soupeři?
Nemyslím si, že máme problémové fanoušky. Samozřejmě v každém táboře fans se najdou lidi, kteří se nejdou dívat na hokej, ale jdou vyvolávat problémy, ale stále se domnívám, že my máme velmi slušné příznivce. A že sem tam něco zaskřípne, tak to je naprosto běžné a nevyhneme se tomu. Obecně tak naši fanoušci nepatří jen k těm nejlepším, ale i nejslušnějším.

Jako rozený Pardubák si však nepřipadáte, že jste „na dvou židlích"?
Jsem na jedné a doufám, že pevné židli a řeším jenom Hradec. O nic jiného se nestarám.

Když se však člověk podívá na stránky hokejového klubu, není o místě vašeho narození žádná zmínka. Je to kvůli fanouškům, nebo je to jen zapomnětlivost?
To bude asi opomenutí. Já se za to nestydím. V současnosti bydlím kousek od Pardubic, kde jsem však vyrůstal, konkrétně v Polabinách. Takže jsem Pardubák, ale v současnosti vlastně i Hradečák a svůj původ nemám problém někde uvést. Pokud to na webových stránkách není, tak to rozhodně není kvůli tomu, že bych se bál, nebo se za to styděl.

Houslista Jaroslav SvěcenýJaroslav Svěcený

Pocházíte z Hradce Králové, ale ví se o vás, že fandíte hokejovým Pardubicím. Bude tomu tak i v dnešním hokejovém derby?
Hokejové Tesle Pardubice jsem díky tátovi fandil už od dětství. Tehdy na ledě exceloval útok Martinec, Novák, Šťastný a v brance byl Lacký. Později jsem se potkal s Dominikem Haškem a s obdivem jsem sledoval, jak je talentovaný. Dodnes se s Hašanem přátelíme, v loňském roce jsem mu hrál na jeho krásném narozeninovém večeru. Tehdy byl jeden kraj  Východočeský a já jsem se v něm narodil. Dnes jsou kraje dva a já se mám jako fanda octnout na dvou židlích? (smích)

Kdy jste začal Pardubicím fandit a co na to říkají vaši hradečtí přátelé?
V době, kdy jsem v Hradci chodil do ZDŠ (Základní devítileté školy), se tady nějaký mimořádný hokej nehrál, a tak ten pardubický jasně vévodil. Hráli v něm reprezentanti tehdejšího Československa a my na ně byli hrdí. I proto byla v mém okolí spousta lidí z Hradce, kteří jim fandili. Já jsem nikdy ,,neprožíval" rivalitu dvou vedle sebe fungujících měst, ale Hradec je samozřejmě mojí celoživotní srdeční záležitostí jako rodné město, které jsem vždy ctil a pomáhal mu, kde se dalo. Dlouhodobé sportovní fandovství  je ale něco zcela jiného.

Zkomplikovalo vám vaše rozhodování, komu v hokejové extralize fandit, když hokejisté Hradce Králové koupili extraligu od Českých Budějovic?
Nebudu zastírat - přece jen trochu zkomplikovalo! Jsem ale dlouhodobě fanda následníků Martince, Haška a dalších.  Hradeckým hokejistům však přeji rovněž trvalou extraligovou příslušnost.

Výsledky hokejového Dynama jsou v letošní sezoně hodně daleko za očekáváním. Dokáží se pardubičtí hokejisté podle vašeho názoru nakonec udržet v extralize?
Já  jim to nesmírně přeji! Je to klub s velkou historií a obrovskou tradicí!