Tato částka je totiž v porovnání s tím, co by potřeboval celý barokní komplex, vcelku zanedbatelná. „Podle našich odhadů by celá pevnost potřebovala dotaci přibližně v hodnotě šesti miliard korun. Ale jsem rád, že se nyní našly prostředky alespoň na nejzanedbanější a rozpadající se okolí bastionu IV,“ dodává jaroměřský starosta s poukazem na to, že to tu vypadá jako po výbuchu. „Jsou tu vysypané cihly, narušené oblouky a poškozené traverzy. A po každé zimě je to horší a horší.“
Částečná záchrana barokního skvostu, kterému může v republice konkurovat jen Terezín, by měla začít v polovině letošního roku a trvat tři roky. Jaroměř na ni získala dotace z programu ITI pro hradecko-pardubickou aglomeraci. „Z té půjde asi 80 procent peněz. My se budeme na částce podílet 35 miliony korun. Na ty si však budeme muset vzít úvěr,“ dodal starosta.
Podle starosty Josefa Horáčka bylo překvapivé, že soutěž na dodavatele stavby vyšla hned na první pokus. „Horší to bylo s dotační byrokracií. Ale jsem rád, že se to podařilo. Teď je však otázka, co s celým Josefovem dál. Pokud se stát nezasadí o další rekonstrukce, přijde tato pět minut po dvanácté, ale věřím, že na záchranu celého areálu ještě není pozdě,“ uvedl Josef Horáček, který chce o následných opravách jednat jak s hejtmanstvím, tak s ministerstvem kultury.
Lotyšské cihly
Současný projekt rekonstrukce okolí bastionu IV. má i evropský rozměr. Vize města je totiž vrátit severním hradbám jejich původní vzhled. Tady však radnice narazila na současný technologický boom, kdy se v českých luzích a hájích nepodařilo sehnat firmu, která by dokázala vyrobit kvalitní cihly - šancovky. „Na ty jsme kvůli jejich specifikaci, kdy se kvůli svému složení i rozměrům nedají prakticky vyrobit strojově, našli nakonec dodavatele až v Lotyšsku,“ dodal jaroměřský starosta s tím, že plánovaná tříletá rekonstrukce pevnosti nikterak neohrozí tradiční festival Brutal Assault.