„Tyto volby vyhrál bulvár. Větší či menší nestydatosti a nevyvrácené drby ze zákulisí, které byly během kampaně vytahovány, přesvědčily na stranu Zemana ty, kteří nevěděli, komu dát hlas. Potvrdilo se, že člověk nevolí racionálně, ale emočně, tedy velmi jednoduchým způsobem," řekl známý hradecký psycholog Jan Lašek.

„Ve volbách nezvítězily kampaně, ale spíše emoce sympatií či antipatií spojených s tématy dekretů a Miroslavem Šloufem," přisvědčil expert na marketing a reklamu Tomáš Zdechovský z Třebechovic pod Orebem.

Romantické ideály

Podle Laška jsme o víkendu nevolili reálné kandidáty z masa a kostí, nýbrž romantické a iluzorní ideály, které s nimi máme spojené.

Na jedné straně to byla představa moudrého a distingovaného knížete, ba přímo krále, který naváže na aristokratickou tradici a později masarykovský étos první republiky. Vše podpořené masivní kampaní, zaměřenou jednostranně na mladé voliče.

A na druhé straně stejně romantická, ovšem mylná představa silného prezidenta, který zatočí s vládou a podvodníky, vyřeší za týden všechny neduhy společnosti, dá lidem práci a s nímž se vrátí zákon.

Slabý prezident

„Většina lidí nezná prezidentovy pravomoci, které jsou ve skutečnosti velmi okleštěné. Přímá volba je však jakýmsi cukříčkem lidu, aby měl pocit, že si skutečně vládne sám. Přitom reálnou moc má v této zemi vláda," podotkl Lašek.

V tom s ním souhlasí i řada politologů. „Nerozhodnutých voličů, o které se bojovalo, bylo skutečně hodně, zhruba 30 procent," podotkl vrchlabský politolog Jiří Štefek.

Místo reálných programových hodnot se pak tito lidé rozhodovali pudově. Vezli se na vlně iracionálního strachu z vracení majetku sudetským Němcům, podle Laška mnozí dali i na to, jak se knížeti nepodařilo zazpívat českou hymnu… Ten pak nedokázal své chyby přesvědčivě vysvětlit a přejít do protiútoku.

„Tématem kampaně se staly nechtěně Benešovy dekrety  a pomluvy typu, že rodina Schwarzenbergů byla kolaborantská. Především lidé s nižším vzděláním tyto skutečnosti velmi často opakovali. Schwarzenberg se nedokázal těmto výpadům bránit. Byl v defenzivě, jeho tým opakoval stejná hesla jako v kole prvním a nepřišel s ničím novým," dodal Zdechovský. „Lidé chtěli slyšet něco jako: Chcete prezidenta, za kterého se nemusíte stydět?"

Otázkou tak je, zda by volby dopadly jinak, kdyby kampaň před druhým kolem byla kratší a nemohla by se tedy takto vyhrotit. Například mezi prvním a druhým kolem senátních voleb je jen jeden týden. Schwarzenberg byl vzápětí po prvním kole favoritem, ale vaz mu zlomily právě úmorné televizní debaty.

„Myslím, že dvoutýdenní  odstup je správný, je to po vzoru jiných zemí s dvoukolovou volbou prezidenta. Oba finalisté mají více času se profilovat, než kdyby kampaň trvala jen týden," míní Štefek.

Vítězové 2. kola voleb podle obcí.