Jste historik, pedagog hradecké filozofické fakulty: když si dovolím trochu zjednodušit Hegelovu tezi, vyvíjejí se prý dějiny od dobrého k lepšímu. Platí to i v případě dějin Královéhradeckého kraje v souvislosti s jeho novou vládou?
Je otázka, co je dobré a co je to lepší. Když se podíváme například na historii 20. století, na první válku, po které přišla ještě jedna, tak taková úvaha asi vždycky neplatí.
Na druhou stranu síla či výhoda koalice, která bude nově spravovat Královéhradecký kraj, je v tom, že bude velice intenzivně komunikovat. Správa kraje vedená novou koalicí bude založená na rozhodnutích, která budou muset být velice důkladně prodiskutována.  Pochopitelně budeme vést diskusi i se subjekty zastoupenými v zastupitelstvu, které stojí mimo koalici.  Cesta k řešení bude mnohdy složitější.
Správa kraje či jakékoli veřejné instituce může být dobrá nebo špatná. Vždy lze dojít k závěru, že by mohla být lepší. Široká krajská koalice spojuje více různých pohledů na jednu věc. Záleží na kvalitě diskuse a schopnosti se dohodnout, aby výsledek našeho konání byl dobrý pro celý kraj. Naše odpovědnost není na čtyři roky: naše rozhodnutí budou ovlivňovat život kraje na delší období a s tímto vědomím budeme také pracovat. Množství pohledů na řešení určitého problému vyplývající ze spojení více subjektů v krajské vládě zaručuje důkladnou diskusi a to vnímám jako její výhodu. Tedy fungování i přijetí rozhodnutí kraje veřejností může být i díky tomu lepší.

V čem?
Koalice je z pohledu zastoupení politických uskupení poměrně široká, což dnes není ve srovnání s jinými českými regiony nic výjimečného. Z toho vyplývá, že ze svého programu nemůže každý zúčastněný subjekt prosadit všechno. Je nutno hledat smysluplné konsenzy. Možná, že podle některých teorií moci to může být slabost, já to chápu naopak jako výhodu. Doby, kdy koalice byly dvojbarevné, jsou pryč. I to, že voliči uvidí, že politici se umí dohodnout ve prospěch úspěšného fungování veřejné správy, je pozitivní. Lze to vnímat jako záruku, že směřování vedení kraje má určitou dlouhodobější kontinuitu. Problémy kraje mnohdy nemají levicové či pravicové zabarvení. Cesta k jejich řešení je často pouze jedna bez ohledu na ideologii.
Osobnosti, které budou působit v radě i zastupitelstvu, mají velké zkušenosti z řízení kraje či samospráv. Přicházejí z různých segmentů: mají za sebou úspěšnou práci a přinášejí praktické zkušenosti z různých oblastí, což je pro akceschopnost krajského vedení důležité a užitečné. Na druhou stranu se shoda může hledat komplikovaně. Ale v rámci koalice jsme si velice dobře lidsky sedli. To je samozřejmě pro hledání dobrých řešení společných pro celý kraj velice podstatné. Těžko by se nám spolupracovalo s partnery, se kterými si lidsky nerozumíme.

V nově zvolené krajské samosprávě je velké množství starostů. Starostové Náchoda, Trutnova, Vrchlabí, hradecký primátor či jeho náměstkyně… Nebudou silné osobnosti zastupující velká města prosazovat především obecní zájmy na úkor zájmů kraje, které jsou v mnohém odlišné?
To, že se na krajské exekutivě budou podílet starostové, již nyní silné regionální osobnosti, může pomoci lepší komunikaci mezi krajem a obcemi. Prostřednictvím svého starosty či úspěšného zastupitele, kterého lidé ze své obce poslali pracovat na kraj, mohou lépe sledovat dění na kraji. Voliči tím také potvrzují, že jsou s jeho prací spokojeni a chtějí, aby zkušenosti z města či obce zúročil na krajské úrovni. Pro občany se i díky tomu někdy méně čitelná krajská politika stává méně odtažitou. Mohou přijít momenty, kdy starostové v krajském zastupitelstvu při rozhodování dávají na misky vah zájmy obce a kraje a cítí se diskomfortně. Ale i v tomto spojení vnímám spíše výhody. Starostové – zastupitelé znají problémy místních samospráv a mohou naopak  pomoci i ostatním obcím v regionu.

Do vaší gesce má patřit na rozdíl od vašich předchůdců komunikace s vysokými školami. Čím chcete v této oblasti přispět?
Chci se zaměřit na účinnou podporu intenzivní spolupráce mezi zaměstnavateli a školami. Nejen s krajem spravovanými středními školami, kde to především v technických oborech v určitých směrech funguje. Chci do této diskuse zahrnout terciální školství: rozběhnout kontakty a spolupráci s místními univerzitami či fakultami, které v kraji mají své sídlo, či s dalšími výzkumnými institucemi. Je potřeba vytvářet prostředí, které bude do budoucna generovat služby s vysokou přidanou hodnotou. Je tu prostor, kde se možnosti vysokých škol, výzkumu a zaměstnavatelů stále nenaplňují a je to škoda. Komunikace mezi oběma stranami by měla být více provázána a může být pro obě strany i pro celý kraj užitečná. V některých oborech je tato provázanost snazší, třeba tradiční a úspěšná spolupráce mezi hradeckou lékařskou fakultou a fakultní nemocnicí. Na druhou stranu jsou tady segmenty, které takto logickou vazbu nemají a těsnější provázanost mezi univerzitním oborem a zaměstnavatelem by mělo pro obě strany zajímavý přínos, který se v současné době nerealizuje. Právě tuto komunikaci by kraj mohl jako určitý mediátor nastartovat.

Jak by to mělo prakticky fungovat?
Chtěl bych v rámci kraje vytvořit komisi pro vědu, výzkum a inovace, což je zatím jen pracovní název, pro představu. Jde o platformu pro jednání zástupců vysokých škol, zaměstnavatelů i úřadu práce. Jsme krajem s nízkou mírou nezaměstnanosti a specialisté či kvalifikovaní odborníci chybí. Zaměstnavatelé, se potýkají s problémem, kde je nalézt. Nejde jen o oblast průmyslu, kde v našem kraji dominuje kvasinská automobilka a na ni navázaná výroba dalších firem. Prostor pro rozvoj je v našem kraji v sofistikovanějších oblastech: ve výzkumu v oblasti biomedicíny či v přírodních vědách. Náš kraj má ohromný potenciál, jak na straně zaměstnavatelů tak škol – zejména vysokých. Subjekty na obou stranách o sobě, o svých příležitostech či potřebách navzájem neví a přitom jim může vzájemná spolupráce přinést užitek, který může zlepšit život v kraji.

Měli by v souvislosti s nedostatkem zdravotníků v krajských zdravotnických zařízeních či řidičů ve veřejné dopravě v našem kraji pracovat cizinci?
Tito lidé už tu dávno jsou. Když půjdete na ošetření do fakultní nemocnice, může vás ošetřovat lékař, který se asi nenarodil v Hradci či v České republice. Jsme srdcem Evropy a rádi se tím chlubíme. I proto je přirozené, že s námi žijí a budou žít i jiné národnosti. U nás s tím máme bohaté, dobré zkušenosti: před rokem 1989 pracovaly v Podkrkonoší nebo na Náchodsku polské šičky, máme zkušenost s velmi dobře se etablující vietnamskou komunitou. Před rokem 1945 prosperovala ve východočeském pohraničí německy mluvící komunita. Potřebujeme mít jistotu, že lidé, kteří k nám přijdou, budou opravdu pracovat a zapojí se do naší společnosti a budou chtít být její obohacující součástí. I náš pohled se mění a v mnohém k lepšímu: před dvaceti lety se na lidi z Ukrajiny pohlíželo spatra a s nedůvěrou. Vždyť lidé ze západní Ukrajiny, která bývala součástí Československa, k nám přicházeli pracovat už za první republiky. Dnešní česká společnost se na ně dívá daleko lépe. Současně je pochopitelná obava z příchodu lidí, kteří nemají nic společného s evropskými hodnotami a kulturou, se kterou se nechtějí ztotožnit. Zdravotní sestry, řidiči dnes chybí a v souvislosti se stárnutím populace budou přibývat další profese, třeba fyzioterapeuti. Na těchto místech by cizinci pracovat mohli. Tyto trendy musíme řešit včas, s předstihem a uvážlivě.

Jak hejtmanská funkce, se kterou souvisí řada formálních i neformálních povinností, změní váš dosavadní životní styl?
Určitě přesné srovnání, jak takováto veřejná funkce ovlivní život, by měl asi některý z bývalých hejtmanů. Já samozřejmě počítám s tím, že moje časové možnosti se budou měnit. Z hejtmanské funkce mimo jiné samozřejmě vyplývají značné společenské povinnosti. Není možné navštívit všechny zajímavé akce, na kterých by se hejtman měl objevit a podpořit je svou přítomností, protože nelze být třeba na několika místech zároveň. Z mimohejtmanských aktivit bych si rád třeba ponechal menší úvazek ve výuce na univerzitě, pokud to bude možné. Mám rád hory, například rekreační sportování na běžkách, kterým v posledních letech počasí nepřálo… Za příjemnou relaxaci považuji třeba běžnou práci kolem chalupy na horách, u které člověk vidí výsledky každé drobnější práce okamžitě. I na to všechno bych si rád dál našel čas. Jestli tomu tak ale bude, se mě zeptejte za rok.