Zánik malých kin v devadesátých letech minulého století zapříčinilo několik faktorů – pád „železné opony“ a možnost zhlédnout dlouho nedostupné filmy v televizi, široká nabídka nově vzniklých videopůjčoven či vysoké ceny distributorů, kteří kvůli nízké návštěvnosti kin žádali po jejich provozovatelích místo procent ze zisku platbu hotově – takzvané honoráře.

Rozroste se počet zavřených kin?

A co ta kina, která přežila? Už nemají proti sobě nepřítele v podobě videopůjčoven či nemožnosti výběru filmů.

Teď mají proti sobě mnohem větší „bestii“ - v podobě nutnosti přejít z tolik milovaného i nenáviděného „celuloidu“ na film v podobě nul a jedniček dovezeného na dévédéčku. Možná si někdo řekne: vždyť je to pro ty provozovatele takhle lepší, nemusí čekat ve frontě na hromadu krabic se stovkami metrů nejnovějšího amerického „trháku“, stačí si jen zažádat o licenční klíč a takový biják pustit pár minut po americké premiéře i v tom nejzapadlejším městečku České republiky. To jistě ano, ale má to jeden podstatný háček v podobě příliš drahých promítacích přístrojů. Proto kina, která neprojdou digitalizací, budou mít problémy se sestavováním programu. Distributoři filmů totiž začali omezovat výrobu kopií na klasické filmové pásy.

To už pocítilo i kino v Letohradě, pro veřejnou projekci může vybírat jen z omezené nabídky. „Abychom i nadále mohli v plné šíři promítat nové tituly, muselo by dojít k digitalizaci kina. To by si však vyžádalo tak vysoké finanční náklady, kolem tří až pěti milionů, že se touto cestou nevydala většina malých, dokonce ani středních měst,“ říká ředitel letohradského Kulturního centra Jaroslav Moravec. Jeho kolegyně Vlasta Repová dodává: „Původně se zdálo, že k úbytku filmů dojde až na podzim 2012, již na únor ale bylo problematické najít nový titul klasického formátu.“

Když letohradské kino nemůže promítat žhavé novinky, rozhodlo se jít jinou cestou. Pro filmové nadšence bude promítat snímky staršího data.

Letohradský kinoautomat

Obyvatelé Letohradu mohou napsat Kulturnímu centru e-mail, co by si přáli vidět. „Je pravděpodobné, že časem do kina pořídíme kvalitní dataprojektor, čímž bychom 
alespoň částečně nové technologii vyhověli a nové filmy promítali s časovým odstupem,“ dodal Moravec.

Zaskočeni budou příznivci filmů v Ústí nad Orlicí, až si prohlédnou únorovou nabídku kina Máj. Počet titulů, jež mají být uvedeny, je snížen na čtyři.

Jak vysvětluje ústecké Klubcentrum, postupná digitalizace kin a omezená nabídka filmových představení v klasickém 35milimetrovém formátu byly důvodem, proč bude ústecké kino omezovat provoz. Digitalizace kina Máj by město stála zhruba pět milionů korun. „To jsme loni zamítli. Letos jsme stáli před rozhodnutím, zda se nepokusit o digitalizaci v Malé scéně. Rozpočet však byl nepřiměřeně vysoký,“ uvedl starosta města Petr Hájek. Pokud prý město Ústí bude v budoucnu investovat do 3D projekce, cílem rozhodně nebude kino Máj.

Na „pětatřicítce“ budou i nadále promítat v městském kině v Chrudimi. „Máme tu i digitální technologii, ale pokud to půjde, budeme se snažit shánět filmy i na celuloidu,“ řekl ředitel chrudimského kina Jiří Kadeřávek. Dodal, že se obává toho, že ne všechna malá kina budou mít dostatek financí na pořízení digitálního přístroje. „Navíc teď je doba, kdy lidé zase od klasického kina upouštějí a návštěvnost není tak vysoká. I kvůli tomu možná některé biografy zaniknou,“ uvedl Kadeřávek.

Dvorské kino 
Svět v novém

Zániku klasického biografu, i když v novém digitálním hávu, se nemusí obávat lidé ve Dvoře Králové nad Labem.

„Nedávno proběhlo výběrové řízení na dodavatele této technologie. Pro milovníky filmu mám dobrou zprávu: v digitální kvalitě by se v našem kině Svět mohlo promítat již v letošním dubnu,“ řekl dvorský místostarosta Jan Bém.

Ani ředitel trutnovského společenského centra Uffo Libor Kasík si nedovede představit, že ve městě skončí oblíbené kino Svět. I zde se proto promítači budou zřejmě v nejbližší době učit na nové digitální mašině.