„Zahradu jsme se snažili přiblížit v některých ohledech více původní podobě, kterou měla v době fungování kláštera. Například ve vedení hlavní spojovací cesty, či návratem rastrových záhonů v prostoru za klášterní budovou. Zároveň jsme ale chtěli využít prostor v blízkosti hlavní budovy Správy Krkonošského národního parku, muzea a budoucího střediska ekologické výchovy  tak, aby zahrada dobře sloužila i pro připravované akce a programy," říká garant projektu ze Správy KRNAP Michal Skalka.

„Zahradu, která je rozdělena do tří částí, denně využívají už nyní nejen místní obyvatelé, ale i návštěvníci města jako příjemné místo k rekreaci  a relaxaci, k procházkám s dětmi a podobně," dodává Michal Skalka.

Největší částí zahrady je areál za klášterní budovou. Tvoří ho devět rastrových záhonů. Ty představují různé typy krkonošské flóry – například šafránové louky, typickou květnatou louku Krkonoš, štěrkovou lavici či typicky klášterní bylinkový záhon.

Správci hor upozornili, že v současné době se pracuje na osevním plánu pro některé ze záhonů, aby byly ještě pestřejší. V dalších koutech zahrady lidé najdou nový altán, proutěný tunel, nášlapnou stezku a geologickou expozici se základními krkonošskými horninami.