Zatímco u Pomezních bud vlály při tradičním setkání komunistů zástavy někdejšího Sovětského svazu a vlajky východoněmeckých soudruhů, o necelých 150 metrů níže se v rámci setkání „Svoboda na hranici“ sešli ti, kteří nechtějí, aby se svoboda opět ocitla na hranici, nebo – nedej Bože – za ní…

„Setkáváme se zde takto již druhým rokem. Je to v pokojném a komorním duchu myšlená protiváha na ty plamenné řeči a demagogii komunistické ideologie, co o kousek výše zaznívají,“ říká starosta Malé Úpy Karel Engliš.

Letošní setkání bylo navíc okořeněné otevřením Disidentské stezky, která vede obcí a připomíná 40 let starou historii, kdy se v těchto místech setkávali představitelé československého a polského disentu. „Chtěli jsme ji otevřít už vloni k výročí Charty 77, ale nakonec to vyšlo na letošek, kdy si připomínáme 100 let Československa a 40 let od setkávání disidentů od nás a z Polska v Krkonoších.“

Disidentskou stezku tvoří šest zastavení, která jsou pojatá komiksovou formou, a historické události popisují s nezbytnou dávkou nadsázky, aby upomínka na ně procházejícího poutníka nejen poučila, ale i pobavila. Některé z panelů jsou umístěny v místech, kde se něco z disidentské minulosti skutečně odehrávalo, další jsou rozeseté po obci, aby stezka tvořila jakýsi okruh.

„O stezce jsme uvažovali delší dobu, ale jasné kontury získala až letos. Jsme moc rádi, že jsme se takto připojili k letošním osmičkovým výročím,“ připomněla Eva Hrubá z Paměti Krkonoš, že k památným setkáním disidentů docházelo v létě roku 1978. Rovněž přiznala, že popsané příběhy spolutvůrkyně komiksových zastavení doslova uhranuly a pohltily.

Mimořádným účastníkem setkání byla Drahomíra „Dáda“ Fajtlová, která se po roce 1968 zapojila do opozičních aktivit, když opisovala a šířila samizdat. „Jednou šla k zubaři v Trutnově a ráno vyslechla na Svobodné Evropě zajímavé povídání o Václavu Havlovi…“ začal Pavel Klimeš vyprávět o jejím setkání s disentem. „Ne Svobodná Evropa, ale Deutsche Welle to bylo,“ opravila ho stále bystrá mysl 90leté Dády Fajtlové.

„Byla toho vyprávění tak plná,“ pokračoval Pavel Klimeš, „že tehdy v zubařské čekárně pak začala jednomu pánovi vyprávět, o čem Havel mluvil. Jistě tušíte, co se stalo – byl to Václav Havel, který šel ke stejnému zubaři,“ pobavila desítky přítomných historka, která stála u zrodu toho, že na její chalupě proběhlo mnoho přátelských setkání, ale v roce 1979 i zatčení Petr Uhla, který si vyjel na lyže a vrátil se domů za čtyři roky. „To jsou ta nebezpečí Krkonoš – nejenom vichřice, laviny, mráz, ale tehdy to byli i estébáci,“ dodal Klimeš.

Stará myslivecká
Svoboda na hranici.
Eva Hrubá z Paměti Krkonoš při křtu Disidentské stezky prozradila, proč v ruce drží láhev Staré myslivecké. „Václav Havel na jednu, ale myslím že na obě schůzky, protože ta třetí už byla rozprášena, přinesl Myslivce a říkal polským přátelům: U nás se socialismus s lidskou tváří vybudovat nepodařilo, ale chlast s lidskou tváří máme,“ zmínila úsměvnou historku, která je komiksově zvěčněna na druhém zastavení na Rennerových boudách.