Projekt česko–polské hřebenovky má podle vedení kraje z hlediska cestovního ruchu velký potenciál, protože v bezprostřední vzdálenosti míjí významné turistické cíle či atrakce vybudované i za přispění evropských fondů.
„Na české straně se týká čtyř krajů: Libereckého, Královéhradeckého, Pardubického a Olomouckého a také řady horských obcí i občanského sdružení. Hlavním protějškem na polské straně je Dolnoslezské Vojvodství. Vedoucím partnerem je pak Euroregion Glacensis, jehož součástí je i náš kraj," řekl náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Otakar Ruml.
Královéhradecký kraj bude mít na starosti spolupráci na přípravě projektové žádosti, průběžné doplňování informací na webový portál Hřebenovky, přípravu tištěných map dotčeného území a zajištění publicity.
Součástí projektu, který by měl trvat tři roky, bude i výstavba několika nových rozhleden na trase nebo v její blízkosti.
Rozpočet pro oblast Královéhradeckého kraje činí pět milionů. Kraj by se měl podílet deseti procenty, zbytek připadá na dotaci z prostředků Evropské unie a státního rozpočtu.
Součástí projektu, který by měl trvat tři roky, bude i výstavba několika nových rozhleden na trase nebo v její blízkosti.
Celková délka státních hranic České republiky s Polskem je 762 kilometrů, přičemž česko-polská hřebenovka by z toho měla zaujímat 501 kilometrů. Do projektu je zahrnuto hlavní přírodní dědictví horských oblastí od Jizerských hor až po Jeseníky.
Česko-polská hřebenovka by měla na české straně kopírovat vrcholové partie pohraničních pohoří, směrem na Polsko se rozdělí a půjde zhruba i po historické hranici Kladska přes Soví a Bardzké hory, které dříve patřily k Čechám. Trasa by měla být pokračováním Česko-saské hřebenovky, na kterou získal peníze z Evropské unie Liberecký kraj společně s německým partnerem. Trasa spojuje atraktivní místa vrcholových partií Jizerských, Lužických a Žitavských hor, Černostudniční i Ještědsko-kozákovský hřbet. Mohou ji užívat jak pěší turisté a cyklisté, tak v zimě běžkaři.
