Královéhradecký kraj tak v roce 2009 pacientům, kteří využili služby krajských zdravotnických zařízení, ušetřil na poplatcích více než 40 milionů korun. V kraji se toho roku na regulačních poplatcích vybralo přes 55 milionů korun.

Pacienti, kteří měli zájem o jejich proplacení, dostali možnost uzavřít smlouvy, podle kterých přijímají úhradu poplatku jako dar od kraje. Smlouvu bylo možné uzavřít přímo v ordinaci či v lékárně. „Lidé se mohou svobodně rozhodnout, zda nabídku daru kraje využijí. Ukazuje se, že tuto naši aktivitu řada pacientů oceňuje a ráda ji využívá, především jde o lidi v důchodovém věku," uvedl tehdejší hejtman Lubomír Franc. Podle kraje systém v roce 2009 prokázal, že pomáhá především seniorům, které hrazení zdravotnických poplatků nejvíce finančně zatěžuje.

Regulační poplatky proplácely i další kraje – za rok 2009 to bylo celkem 480 milionů korun. Největší částku na to tehdy vynaložil Středočeský kraj, který poplatky v krajských nemocnicích a lékárnách začal hradit jako první, zbylé kraje se přidaly až o měsíc později.

Stejný postup hejtmani chystali i v roce 2010. Už na začátku roku však ministerstvo vnitra zahájilo s Královéhradeckým krajem kvůli systému hrazení zdravotnických poplatků správní řízení. V červnu pak Evropská komise v neformálním stanovisku označila proplácení poplatků za diskriminační. Podle EK by kraje buď měly proplácet poplatky všem, anebo nikomu, jinak jde o nepovolenou veřejnou podporu. Na úhradu poplatků všem ale kraje neměly.

Jako první přestal proplácet regulační poplatky za pacienty v krajských zdravotnických zařízeních Pardubický kraj, pak od tohoto systému ustupovaly i další kraje. Královéhradecký přestal poplatky proplácet 10. června. Za pacienty v krajských zdravotnických zařízeních zaplatil celkem 61 milionů korun.

Index Deníku pohledem kraje
Ulevilo se pacientům po zrušení zdravotnických poplatků?
62%
Ano, zrušení zdravotnických poplatků pacientům prospělo, myslí si většina respondentů v Královéhradeckém kraji. Kladně na tuto otázku odpovědělo přibližně 62 procent dotázaných.

Z odpovědí našich respondentů

Josef Solár (44), ředitel DDM v Rychnově nad Kněžnou: Ano, hlavně doktorům, kteří místo léčení vyplňují papíry…

Jan Meier, 64, knihovník, Broumov: Stovka denně za pobyt v nemocnici by byla na deset dnů snesitelná, dál bych už ale placení zastropoval.

Miroslav Nosek (53), starosta Konecchlumí: Určitě se ulevilo těm, co mají hlouběji do kapsy, co jsou dlouhodobě nemocní nebo trpí chronickou chorobou. Poplatky by měli platit ti, co nepracují a řádně neplatí zdravotní a sociální pojištění.

Miroslav Vobořil (47), hudebník: Pacientům se určitě ulevilo – hlavně jejich peněženkám.

Aleš Hlawatschke (35), starosta Miletína: Zrušení zdravotnických poplatků je populistické zvěrstvo!

Zdeňka Rychterová (47), předsedkyně spolku Hořeňák: Poplatky měly zůstat. Pro občany nebyly zničující, měly jistý účel. Bohužel to byl další z populistických kroků, jak si koupit voliče.

Pavlína Kaprasová (47), starostka Bačálky: Výše poplatků nebyla tak dramatická. Kvalitu lékařské péče to neovlivnilo. Poplatky u lékaře byly jen nástrojem politického boje.