Nezapomněli je tam neukáznění turisté, ani nejde o bojovou hru. Označují takzvané příčné transekty, které výzkumníci z Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích používají ke sledování krkonošských okáčů.

Je na nich zajímavé i to, že v nejvyšších českých horách není původní. Všichni okáči horští, které na krkonošských holích potkáte, jsou potomky 20 samic, které sem koncem 30. let minulého století přenesl z Jeseníků amatérský entomolog Josef Soffner. Dlouhodobé sledování, probíhající současně v Krkonoších a Jeseníkách, má odhalit reakce vysokohorských motýlů na meziroční změny počasí i na změny dlouhodobé, související s tolik diskutovaným globálním oteplováním. 

Krkonoše jsou v těchto dnech plné turistů. Krkonošský národní park patří mezi nejvytíženější národní parky v Evropě a jeho návštěvnost stále roste.
Vstupné do národního parku? S poplatkem souhlasí tři pětiny českých turistů

„Vysokohorští motýli reagují na klima velmi pružně,“ říká vedoucí projektu Martin Konvička, entomolog specializující se na lepidopterologii. „V minulých horkých letech se třeba okáči horští objevovali už v polovině června, zatímco letos, po extrémně studeném jaru, začal jejich let až ve druhém týdnu července. Překvapivé také je, že motýlům vůbec nevadí horká léta - spíše naopak. Co jim vadí, jsou teplé zimy s nedostatkem sněhu,“ dodal.

Radek Drahný