Zatímco na Šumavě se rozhořel velký boj, který budou řešit i soudy, v Krkonoších není situace po třetím a konečném schválení nového znění zákona o ochraně přírody a krajiny a fungování národních parků zdaleka tak dramatická.

Na změnách KRNAP začíná pracovat hned

„Velkou část změn na první pohled návštěvníci národního parku a partneři v regionu nepoznají. Týkají se především práce Správy národního parku, péče o přírodu a podobně," upozorňuje ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Některé změny ovšem znatelné budou a my na nich hned začínáme pracovat," dodává.

„Novela zákona si prošla nejen poctivou přípravou za přímé účasti správ národních parků, ale úplně kompletním legislativním procesem. Může být příkladem, na kterém se dá vykládat a učit demokratický proces přijímání zákonů v Česku a její legitimitu tak vnímám jako velmi vysokou," popisuje náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar.

Uvolnění pravidel pro táboření

Okamžitě po nabytí účinnosti zákona začínají platit takzvané základní a bližší ochranné podmínky národních parků. Pokud jde o změny oproti současnému stavu, znamená to například zákaz ohňostrojů a používání zábavní pyrotechniky na celém území národních parků. Naopak určité uvolnění se týká táboráků a také táboření pod stanem. „Dosud bylo obojí na celém území národních parků, mimo vyhrazená místa, zákonem zakázáno. Od nynějška bude obojí legálně možné v zastavěném a zastavitelném území obcí v národním parku," upřesňuje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Zákon také zakazuje létání motorových i bezmotorových letadel, včetně paraglidů nad územím národních parků. Stanovit limity pro regulované létání nad národními parky může podle zákona Úřad pro civilní letectví.

Změna zonace národních parků

Velmi diskutovaným tématem v době přípravy zákona byla nově pojímaná zonace národního parku. „Dosavadní číslované zóny, kombinující regulace činností s pravidly péče o přírodu, se mění na zonaci „managementovou", tedy popisující především pravidla péče o přírodu v dané zóně, jak to funguje například v sousedním Německu a jak to doporučují také pravidla Světové unie pro ochranu přírody," říká Drahný.

Nejcennější část je přírodní, bezzásahová

Jádrovou a nejcennější část národního parku bude tvořit zóna přírodní, která bude prakticky bezzásahová. Na ni bude navazovat zóna přírodě blízká, tvořená územími, která bude možné postupně dovést do stavu rovněž bezzásahových lokalit a přejít do zóny přírodní. Ta by měla v budoucnu pokrývat většinu území národního parku. „V Krkonoších uvažujeme o území o málo větším než 50 procent, v horizontu delším než sto let. Především mnohokrát lidmi pozměněné a zasažené krkonošské lesy budou na velké části ještě dlouho potřebovat lidskou asistenci," vysvětluje Václav Jansa, náměstek ředitele Správy KRNAP pro péči o národní park.

V klidovém území po vyznačených trasách

Třetí zónou v pořadí bude zóna soustředěné péče o přírodu. „Tam předpokládáme trvalý aktivní management. V Krkonoších se jedná především o horské louky a pastviny, ale také o lesy v okolí lidských sídel," objasňuje mluvčí Drahný.

Čtvrtou zónou je zóna kulturní krajiny, kterou budou tvořit především obce v národním parku a jejich bezprostředním okolí. V Krkonoších nebude tato zóna příliš rozsáhlá, protože většina krkonošských obcí má svá zastavěná území v ochranných pásmech, na čemž se novelou zákona nic nemění. „Projednávání nové zonace KRNAP jsme připraveni obratem zahájit, ostatně naše představy už jsme prezentovali také našim partnerům v Radě KRNAP, kde jsou zastoupeny i oba kraje a všechny krkonošské obce. Předpokládáme, že by novou zonaci mohl KRNAP mít zhruba do dvou let," tvrdí ředitel Jan Hřebačka. Schválená zonace pak bude platná následujících 15 let.

Návštěvníky parku bude zajímat klidové území, kde bude, jako dosud v I. zóně, možný pohyb pouze po značených turistických trasách. I v Krkonoších bude klidové území menší než dosavadní I. zóna KRNAP. „Počítáme s tím, že například v Dvorském lese na Rýchorách, který bude součástí přírodní zóny, nebude vyhlášeno klidové území," doplňuje Radek Drahný.