V pátek se odehrají ve Vrchlabí hlavní oslavy 55. výročí nejstaršího národního parku v republice. KRNAP nachystal dopolední program s přehlídkou filmů s tématikou životního prostředí Ozvěny Ekofilmu v ekocentru Krtek a odpolední a večerní akci v zahradě za historickými čtyřmi domky na náměstí Míru s koncertem kapel Jumping Drums a Jam&Bazar, ukázkami archeologie, Muzejní nocí i možností ochutnat „krnapáckou“ třináctku, uvařenou k jubileu vrchlabským pivovarem Hendrych.

PRVNÍ KRKONOŠSKÁ REZERVACE BYLA V LABSKÉM DOLE
„Jedinečnost Krkonoš si uvědomovali naši předci dávno před vyhlášením národního parku. Hrabě Jan Nepomuk Harrach zřídil už počátkem 20. století, v roce 1904, v Labském dole první přírodní rezervaci. Tam, kde i dnes je nejpřísněji chráněná příroda, vzniklo už v 50. letech osm státních přírodních rezervací. A nakonec úsilí odborníků bylo korunováno vyhlášením Krkonošského národního parku,“ připomíná současný ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Moji kolegové i jejich předchůdci se za dobu existence národního parku museli vypořádat s mnohými překážkami jak přírodními, tak administrativními. Je dobře, že v regionu existuje shoda na tom, že zdejší příroda je jedinečná a je třeba ji i náležitě chránit,“ upozorňuje.

OHROMNÁ PRÁCE LESNÍKŮ
Ředitel národního parku zároveň vysvětluje, jak se za dobu existence KRNAP změnil a posunul: „Správa KRNAP vydala u příležitosti narozenin parku a jako dárek přátelům Krkonoš knihu libereckého zoologa Miroslava Nevrlého Zašlá chuť morušek. Pan doktor v té knížce vzpomíná na svoje toulky po Krkonoších v poválečných dobách, v období před vyhlášením národního parku v roce 1963. Když vezmeme jako základ pro srovnávání tohle období, dobu ztráty staletého sousedství, dočasně vylidněných hor, budování nového sousedství, ty časy, kdy se Krkonoše stávaly domovem nově příchozím, pak nelze než říct, že se Krkonoše proměnily,“ říká.

K posunům během padesáti pěti let nedošlo podle Böhnische jen v osídlení, mezilidském soužití v horách, územním rozvoji nebo struktuře hospodářské činnosti. „Ohromné změny se děly také v přírodě. Velkou proměnou prošly především krkonošské lesy,“ tvrdí a pokračuje: „Od imisní katastrofy 70. a 80. let odvádějí od 90. let ohromnou práci lesníci. Nenahraditelný podíl na obnově lesů v exponovaných polohách má nizozemská nadace FACE, kterou po svém návratu z exilu přivedl do Krkonoš jeden z otců zakladatelů národního parku profesor Josef Fanta,“ poukazuje na držitele prestižní Ceny Josefa Vavrouška za ekologický přístup k lesům. „Profesor Fanta byl důležitým rádcem mého předchůdce Honzy Hřebačky a také já se snažím využít každou příležitost si s ním popovídat,“ přiznává.

LOUKY A PASTVINY OŽILY
Lesy v Krkonošském národním parku nadále procházejí postupnou přestavbou na lesy blízké přírodě, což vede k jejich větší stabilitě a druhovému bohatství. „Předpokladem k tomu byl jejich převod ze státních lesů pod Správu KRNAP a také připravenost našich lesníků pečovat o porosty jinak než v hospodářském lese. Vážím si jich za to,“ zdůrazňuje Robin Böhnisch.

Viditelných změn, zřejmých na první pohled, si může návštěvník národního parku všimnout na loukách a pastvinách. „Rozkvétají původními druhy, vrací se na ně život. V posledních letech se o to zasloužil také Evropskou unií financovaný projekt LIFE CORCONTICA, jehož skvělý tým za Správu KRNAP vedl můj kolega Tomáš Janata, za institut aplikované ekologie Daphne Záboj Hrázský a ve kterém samozřejmě sehráli klíčovou roli krkonošští hospodáři. Ty teď mohou turisté podpořit například absolvováním některé farmářské stezky a nákupem místních produktů. Trasy najdou v letáčcích v našich informačních centrech i na speciálních webových stránkách,“ říká ředitel Správy KRNAP, nejstaršího národního parku v České republice.