Majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi by přitom církvím mělo přinést nemovitý majetek za zhruba 75 miliard korun. Jde o majetek, jenž stát zabavil po komunistickém puči v únoru 1948. Řadu objektů a pozemků ale stát už dříve převedl na obce nebo kraje. Devatenáctiprocentní daň by se podle návrhu měla vztahovat kromě restitučních náhrad také na pravidelné roční příspěvky církvím. Letos by to například do rozpočtu ČR přineslo zhruba 600 milionů korun.

Tomáš Holub, katolický kněz, druhý biskup plzeňský:

Tomáš HolubCo si myslíte o aktuální snaze prosadit zdanění náhrad církevních restitucí? Co by to pro církev znamenalo, jak by v takovém případě reagovala?
Opakuji to, co jsem říkal již mnohokrát: tyto snahy vnímám jako politický populismus, protože každý, kdo se alespoň trochu vyzná v českém právním řádu, ví, že se jedná o věc zcela nemožnou a protiprávní. Já pevně věřím, že žijeme v právním státě a že tedy k této věci skutečně nedojde.

Jak probíhají církevní restituce v západních Čechách? Kolik majetku už církev získala zpět?
To, co vidím jako charakteristické pro restituční proces v západních Čechách je, že se téměř ve všech případech daří řešit sporné věci dohodou mimo soud. Na společném setkání se zástupci měst a obcí jsme se shodli, že to je cesta smysluplná pro obě dvě strany. Restituční proces teď vnímám jako příležitost pro nové možnosti spolupráce, nikoliv jako ukončení jednání s obcemi. To je pro mě zásadní. Podle předběžných informací bylo ze strany organizačních složek státu vydáno zhruba osmdesát až devadesát procent majetku, o který církev požádala. Zbývající část dosud nevydaných pozemků často čeká na zpracování geometrických plánů či vyřešení složitějších souvisejících technických otázek.

Měly církevní restituce nějaký konkrétní pozitivní dopad pro lidi v místech, kde už zdárně proběhly?
Jako příklad dobrého dialogu završeného mimosoudním uzavřením restituční záležitosti lze uvést např. Všeruby u Plzně, se kterými se místní farnost dohodla na předání hřbitovního kostela, který může tak do budoucnosti být využíván i pro civilní pohřby.

Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje (ČSSD), předkladatel novely zákona:

Zimola Jiří Mgr.Proč by měly být restituce zdaněné?
Restituce je finanční náhrada, která nemá charakter dotace, neboť není jakkoliv účelově vázána, a svojí paušální povahou je spíše darem, neboť se jedná o finanční prostředky vyplacené jako paušální částka za nevydatelný majetek či dar církevním právnickým osobám. Považuji proto za spravedlivé, aby byl přístup ke zdanění darů 
v této zemi pro všechny stejný. Zároveň myslím, že je vhodné, aby byl nynější postoj 
k restitucím církevního majetku přiblížen dřívějším podmínkám u restitucí fyzických osob a ze státního rozpočtu byla vyplacena adekvátní částka vůči způsobeným křivdám a jiným úlevám, které církevní subjekty požívají. Dodávám, že bez ohledu na iniciativu Zastupitelstva Jihočeského kraje se ČSSD k této myšlence již v minulosti přihlásila.

Měly by být zdaněné také příspěvky církvím od státu? Myslíte, že by v tuto chvíli měl návrh na zdanění finančních náhrad církvím podporu u vedení ČSSD?
Ano měly. Jedná se vlastně o dary, neboť toto finanční plnění není nikterak účelově vázáno. V tuto chvíli zákonodárná iniciativa naráží na komplikovanou politickou situaci. Jsme svědky hned několika předvolebních kampaní, a tak je toto téma mnohdy překrucováno, podporováno či odsuzováno v mnoha dalších souvislostech. Myslím si ale, že tajné hlasování o tomto návrhu by se od veřejného hodně lišilo.

Jaké by podle vás mělo být konkrétní využití takto získaných prostředků?
Zhruba 600 milionů korun ročně je částka, která by rozhodně měla nejrůznější využití. Nebudu ale vyzdvihovat jednu potřebnější oblast nad jinou, čtenáři si jistě dovedou představit, na co by se peníze daly použít.