Například loni v polovině března ho bylo v nejvyšších partiích hor 115 centimetrů.

„Uvidíme, jaký bude další průběh počasí. V každém případě se Mapa republiky vyrýsuje výrazně dříve než v předchozích letech. Troufnu si tvrdit, že pokud nenasněží, tak třeba za měsíc by už mohla být vidět," uvedl mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný, který nepamatuje, že by v Krkonoších bylo v polovině března tak málo sněhu jako nyní.

Náčelník krkonošské Horské služby Adolf Klepš řekl, že kvůli nedostatku sněhu jsou už omezené podmínky pro běžecké lyžování.

„Není to o horských túrách, ale o běhání na určitém úseku tam a zpátky. Například silnice na Vrbatovu boudu je stále vysněžená, upravené okruhy jsou také například na Mísečkách," vysvětlil Klepš, který tvrdí, že běžkaři oblíbené hřebenové túry jsou již spíše pro pěší turisty.

Podle Klepše jsou zatím počty úrazů v Krkonoších i přes nedostatek sněhu srovnatelné s předchozími roky. „Je to asi dáno tím, že se větší množství lidí pohybovalo na menším prostoru, alespoň na začátku sezony bylo v provozu méně sjezdovek, a tím se navýšila úrazovost," potvrdil Klepš. Podle něj však za celou zimní sezonu bude úrazů méně.

V Krkonoších zůstávají v provozu jen velké lyžařské areály, menší kvůli nedostatku sněhu ukončily provoz.

Na sněhovém poli Mapa republiky na úbočí Studniční hory sníh v Krkonoších každoročně vydrží nejdéle. Loni poslední sníh na Mapě republiky roztál v červnu, předloni až v srpnu. Sněhové pole má své jméno, protože když sníh odtává, postupně vytvoří tvar odpovídající prvorepublikovému Československu. Nejprve z něj odtaje Podkarpatská Rus, pak Slovensko a Morava. V Krkonoších se traduje, že dokud sníh na Mapě republiky neroztaje, nepřijde do hor letní počasí.