„Připravoval jsem se na rovinatý Pražský maraton, který se běží příští neděli, ale dostal jsem chuť zkusit kopcovitý závod tady u nás. Byl to můj první maraton. Dosud jsem běhal distance do půlmaratonu,“ přiznal Robert Hurdálek. „Po tom, co jsem dnes absolvoval, Prahu vynechám,“ zahnal myšlenky na druhý maraton během jednoho týdne. „Po takovém závodě si budu muset dát v týdnu spíš lehké vyklusávání a pestrou stravu, doplnit živiny, dát si těstoviny. Ale možná to dopadne tak, že přijdu domů a sním všechno, co uvidím,“ usmíval se v cíli nejrychlejší ze šestnácti maratonců.

HODIT SI NOHY NAHORU

Za Hurdálkem doběhl druhý Aleš Zlámal z Kasper - Swix Teamu v čase 3:44,09 hod. Měl jiný recept na regeneraci po absolvování maratonu. „S manželkou a dětmi se vypravíme do wellness hotelu, i když to nemám moc rád. Ale to asi je to nejlepší. Nebo hodit si nohy nahoru,“ měl jasno. Třetí byl Jan Melišík z Olfin Car Ski teamu v čase 3:48,09.

V závodě čtyřčlenných štafet, při kterém se běžci podělili o čtyři úseky maratonské trati s předávkami u trutnovského Uffa, v lyžařském areálu Mladé Buky, u dolní stanice lanovky na Černou horu, vystoupili na zlatý stupínek borci z týmu Enervit. Dosáhli času 2:58,07.

„Byl to moc pěkný závod. V týmech má svoje kouzlo. Doporučuji ho každému. Trať byla nádherná, opravdu těžká,“ řekl finišman nejrychlejšího týmu Pavel Brýdl, dvojnásobný vítěz slavného Dolomitenmanna. Druhá byla štafeta Lokomotivy Trutnov (3:04,14) a třetí středoškoláci z trutnovské průmyslovky SPŠ Trutnov Vella (3:07,59).

NÁRAZ DO ZDI

Běžce nejvíce potrápil poslední, čtrnáctikilometrový úsek. Provedl je od parkoviště u lanovky v Janských Lázních, skrz Stezku korunami stromů Krkonoše, na vrchol Černé hory, kolem rozhledny až k Černé boudě. Odtud se vydali zpět k dolní stanici lanové dráhy Černohorský Express. Na Černou horu se navíc vydrápali v její finální části po sjezdovce.

„První zkouška přišla hned po startu v Trutnově při výběhu na Poříčský hřbet nejprudším kopcem. Další stoupání se objevilo v Horním Starém Městě. Při úseku z Mladých Buků do Janských Lázní už rostla únava. Běh na Černou horu byl třešničkou na dortu. Před ním jsme už měli v nohách 30 kilometrů. Byl to takový náraz do zdi,“ popisoval Robert Hurdálek momenty na trati. „Trpěl jsem při výběhu sjezdovkou, tepová frekvence jela na maximum. Ani běh dolů z Černé hory nebyl jednoduchý. Na trati byl rozbředlý sníh. Na Černé hoře jsme se bořili. Sníh hodně změkl, klouzalo to. Jsem rád, že jsem doběhl do cíle,“ oddechl si vítěz.

Také Aleš Zlámal si otíral pot z čela. „Na Černou horu to bylo pekelný. Předchozí tři úseky nás načaly, terén byl při nich hodně zvlněný a ještě jsme museli nakonec něco předvést v takhle dlouhém a prudkém kopci. Při tréninku jsem už několikrát vyběhl Černou horu od dolní stanice lanovky, ale se závodem se to nedá vůbec srovnat, obzvlášť, když je to finální úsek maratonu.“

Běžecký maraton NaHoruRun vedl z Trutnova až na Černou horu a dolů do Janských Lázní.

Pavel Brýdl se nevyhnul pádu na sněhu. „V momentě, kdy jsem se pěkně rozběhl z Černé hory, jsem se probořil ve sněhu po kolena, jednou jsem si ustlal a sklouzl se po břiše. Od té doby jsem už dolů jen klusal, abych se nezranil,“ líčil situaci vítěz štafety.

NÁROČNĚJŠÍ NEŽ VE ŠVÝCARSKU

Navzdory úskalí 42 kilometrů dlouhé trati si běžci premiérový NaHoruRun pochvalovali. „Devadesát sedm procent závodů běhám jako jednotlivec, to je rutina. Štafetové závody, které jsem běhal dřív na lyžích nebo nyní v Polsku, mě baví daleko víc, mají svoje kouzlo,“ řekl Brýdl, který do týmu přibral dva Poláky z Walbrzychu. „Jsou to moji vrstevníci, potkáváme se dvacet let na závodech v Polsku, kde hodně závodím,“ vysvětlil.

Robert Hurdálek doplnil: „Je to určitě dobrý závod, týmový běh ve štafetách je hodně zajímavý. Vyzkoušet si náročnější běh v kopcích na horách je výzva. Byl to úplně jiný závod než klasický po rovině, kde člověk nasadí tempo, na jaké je zvyklý. Kopce dělají hrozně moc, tepovka jde do vyšších hodnot. Je to úplně jiné.“

Aleš Zlámal má za sebou už deset maratonů. „Dvakrát jsem běžel ve Švýcarsku Jungfrau Marathon, s pěknou kulisou tří alpských čtyřtisícovek. Ale není tak těžký jako ten dnešní na Černou horu,“ připustil závodník Kasper – Swix Teamu. „Hodně běhám ultramaratony, horské výzvy. Musím běžet vždycky minimálně 20 kilometrů. Jakmile by měl závod 10 km, to se ani nerozběhnu,“ dodal.

STO KILOMETRŮ V TATRÁCH UŽ NEPOBĚŽÍ

Pavel Brýdl se specializuje na horské maratony, patří dlouhodobě do nejužší české špičky především v horských bězích a skyrunningu. Absolvoval slavné závody Giir Di Mont, Mont-Blanc Skymarathon, Světový pohár v běhu do vrchu na Grossglockner, Extreme Zugspitze Berglauf. Vyhrál silniční Midwinter Marathon v holandském Apeldoornu v čase 2:27:23, třetí byl na maratonu v Lausanne. Na nejprestižnějším extrémním závodě štafet, Dolomitenmannovi, startoval osmkrát. Mezi amatérskými štafetami dvakrát zvítězil, jednou byl druhý a třetí, mezi profíky se umístil nejlépe na čtvrtém místě.

„Minulý rok jsem si vyzkoušel stovku na běžeckém festivalu na polské straně Vysokých Tater. Ale to už opakovat nebudu, to bylo až moc,“ přiznal. „Za týden běžím mistrovství ČR ve skymarathonu, kde obhajuji titul, tak jsem se chtěl trochu pošetřit. V Beskydech se běží 41 km s převýšením 3400 metrů. To už je trochu za hranou,“ zdůvodnil, proč v sobotu nestartoval v individuálním maratonu.

Pavel Brýdl žije v Trutnově a běh na Černou horu má v malíčku. „Z Trutnova to je kousek, mám to tady rád. Doteď byl ale na Černé hoře sníh, tak jsem vybíhal jinou sjezdovku, na Portáškách, které jsou už bez sněhu,“ označil aktuální tréninkovou destinaci.

Ředitel závodu Jakub Opočenský byl s premiérovým ročníkem spokojený: „Byla to pro nás první akce tohoto typu. Splnila naše očekávání. Původně jsme chystali maraton pouze jako týmový závod, horská štafeta se v regionu tolik neběhá. Ale otevřeli jsme ho i jednotlivcům, což se ukázalo jako správné. NaHoruRun jsme chtěli spojit s dětským závodem na stadionu v Trutnově, kde jsme se snažili vytvořit ve spolupráci s oddílem atletiky trutnovské Lokomotivy pestrý program pro děti, zaměřený na dovednostní stránku. Příští rok bychom rádi pokračovali,“ uvedl.