Čtyřletý husky Monty, dvouletý alaskán Tobby a 43letý Martin Ducháč z Broumova si odbyli drsný křest sněhem a mrazem, když se zúčastnili čtyřdenního závodu psích spřežení Šediváčkův long.

Martin Ducháč se věnuje mushingu 11 let. Do loňska závodil v kategorii skijöring na běžkách jen s jedním psem. Vloni si ale pořídil druhého a velká výzva v podobě závodu dlouhého více než 200 kilometrů, jenž má v součtu převýšení 7500 metrů, dostala reálnou podobu. „Trénujeme čtyři dny v týdnu, jedna tréninková jednotka měří kolem 20 kilometrů. V sobotu, kdy mám víc času, si dáváme 40 i 50 kilometrů."

A jaký byl pohledem nováčka samotný závod? Na startu krajinou Orlických hor bylo 95 soutěžících a do cíle jich dorazilo o 30 méně. První etapa měřila 60 kilometrů, což je dávka, na niž jsou tři parťáci zvyklí. „Jen jsem nevěděl, do čeho jdu, jaké mám nastavit tempo, abychom těch 60 kilometrů dali v jednom zátahu. Ale psi šli nádherně a první etapu jsme uběhli za 4:26 hodiny. Průměr kolem 13 kilometrů v hodině jsem udržel i v dalších etapách – psi šli krásně, tak jsem je nešetřil," říká musher.

Kvality startujících prověřila zejména následující etapa. Nejprve závodníci vyrazili na 45kilometrový úsek, pak byla povinná dvouhodinová pauza. „Napojil jsem psy, nakrmil je, převlékl se do suchého a po dvou hodinách se startovalo na dalších 35 kilometrů. Do cíle jsem dojížděl za tmy s čelovkou," vzpomíná na nejdelší den.

Bivak na sněhu

Poslední etapa připravila další „záludnost". Po 57 kilometrech závodníky čekal bivak na sněhu. Po doběhnutí musel nakrmit psy, vyhrabat jim díry do sněhu, nanosit slámu, pak postavit stan a postarat se o sebe. „Byla jasná noc, teplota klesla na minus 17 a hodně foukalo, což bylo hlavně pro psy na té pláni krušný. Když jsem ráno vstával, byli úplně ztuhlí, ojínění a trvalo, než se rozhýbali," říká Martin Ducháč.

V cíli měl po absolvování 210 kilometrů čas 16:19,17 a coby nováček si s třetím nejlepším časem stoupl na bednu. „Na výsledku tolik nezáleželo. Chtěl jsem dokončit závod a dojet v pořádku. A to se nám povedlo."

A co příští rok? Postaví se na start? „Už asi ne. Je to opravdu extrémně náročné. Obzvlášť pro běžkaře. Ale nikdy neříkej nikdy. Uvidíme…"   (řez)

Kvalitní strava je základ úspěchu
Důležitou součástí pro úspěšné absolvování závodů bylo krmení psů. „Kvalitní granule do zátěže s vitamíny jsou nezbytné, já jim dodávám i vitamíny na vstřebání únavy. Do krmení jim přidávám lososový olej, dávám jim maso a třeba i paštiku. A musí být hodně zavodnění, aby při závodě nedošlo k dehydrataci," říká musher Martin.