Oprávněný strach mají chovatelé prasat v regionu. Do Česka byl totiž zavlečen nebezpečný a velmi agresivní africký prasečí mor, který může zdecimovat chovy.

Ačkoli se zatím nákaza objevila jen u divokých prasat na Zlínsku, podle ředitele Státní veterinární správy Královéhradeckého kraje Aleše Hantsche, existuje velké riziko, že se kvůli migraci prasat rozšíří i jinam.

„Situace nás nenechává klidnými. Posílili jsme kontroly v chovech v rámci biologické bezpečnosti,“ uvedl. V případě, že se na Královéhradecku nemoc objeví, budou vyhlášena pásma ochrany a dozoru, tak jako tomu bylo u ptačí chřipky.

Podle Hantsche nehrozí riziko konzumentům masa, jelikož se k nim v podstatě nemůže dostat. Restaurace smějí nabízet jen maso od chovatelů a musí k němu mít patřičnou dokumentaci.

„Pochybuji, že by byl někdo tak nerozumný, aby jedl mrtvé zvíře, které najde v lese. Ani by to nešlo, protože už by bylo v rozkladu, navíc by maso nevypadalo lákavě,“ poznamenal.

U prasat totiž nemoc, která je velmi agresivní a neexistují na ni léky ani vakcína, způsobuje vnitřní krvácení.

Obavy z moru mají i v podnik Mave Jičín, který produkuje ročně 20 tisíc jatečných prasat a pět tisíc chovných selat. Producenti při prvním výskytu moru na Zlínsku překontrolovali oplocení a funkčnost desinfekčních van a rohoží.

Africký mor obchází i východ Čech. Hrozí divočákům smrt?

Jiná zvířata a lidi nesmějí do chovů prasat mimo opravárenské servisy, nutné k zajištění chodu farmy. Tito lidé se musejí převlékat a potvrdit, zda nepřišli do kontaktu s prasaty v posledních dvaasedmdesáti hodinách,“ upozorňuje na opatření Jaroslav Kryšpín, vedoucí chovu prasat ve Vršcích.

Podnik navíc nechal prověřit účinnost desinfekčních přípravků na africký mor. „Samozřejmě situaci sledujeme. Nemoc je zákeřná a nevíme, kde se může objevit,“ svěřuje se s obavami Kryšpín.

MOR BYL ZAVLEČEN

Odborníci i myslivci spekulují nad tím, jak se africký mor do republiky dostal. Pokud by ho měla přinést prasata z Polska, tak by kusy uhynuly u hranic a ne téměř uprostřed Moravy. Navíc v blízkosti velkovýkrmny prasat. Přiklánějí se k názoru, že nákazu přenesl člověk, a to zřejmě špatně tepelně zpracovaným nebo nakaženým masem. „Je to předmětem vyšetřování. Nejbližší ohnisko je vzdálené 400 kilometrů od Zlínska. Ve hře je hned několik možností,“ podotkl ředitel veterinární správy Aleš Hantsch.

Strach z rozšíření nemoci nemají jen chovatelé prasat, ale také myslivci.

„Zatím se nás žádná opatření netýkají, ale obavy máme,“ říká Miloň Hnízdo, který spravuje honitby pod Bradlecem a Táborem na Jičínsku a obává se o jejich osud. „Jak je mor v republice, nevěřím, že se dá zastavit,“ míní Hnízdo, který čeká s ostatními kolegy, co bude dál. Potvrzuje, že myslivci obdrželi přesné pokyny v případě, že by v lese našli uhynulý kus černé zvěře.

Volat veterinární správě na speciální linku, která funguje 24 hodin denně mají i houbaři, kteří při procházce lesem narazí na uhynulého divočáka. Odborníci přijedou, zvíře odborně zlikvidují a odeberou a zanalyzují vzorky.

Houbaři se do lesa kvůli černé zvěři bát nemají, prasata nezaútočí, jedině, když je člověk tlačí do úzkých. Riziko je tu pro chovatele domácích čuníků, kteří by si mohli z lesa přinést nebezpečný virus třeba tím, že šlápnou do výkalu.

STŘELBA POVOLENA

O tom, že se stát chystá rozdávat takzvané zástřelné za uloveného divočáka myslivec Hnízdo ví, ale i to prý není žádná novinka. Tak jako povolený plošný odstřel všech divočáků.

Prasata je však nyní složité odlovit, mají žně v řepkách a kukuřici. V minulém týdnu farmáři vyrušili stádo prasat při postřiku obilí na Lužansku. Leželo uprostřed lánu. „Zvěř je v lese nyní rušena a tak se tlačí do polí. Prase je chytré, ví, že ho zde může vyrušit maximálně postřikovač,“ vysvětluje únikový manévr zvěře zkušený nimrod.

Nebezpečím je i fakt, že hlavní migrace u divočáků teprve nastane. S blížícím se obdobím sklizně, kdy na pole vyjede zemědělská technika, se prasata rozprchnou a výrazně se zvětší jejich rádius – a tím i riziko rozšíření nákazy. „Jakmile se začne sklízet řepka, tak prasata, která se tam nyní zdržují protože v lesích nemají klid, začnou migrovat za jinou potravou a budou vyhledávat kukuřičné plochy,“ vysvětluje hospodář MS Božanov na Broumovsku Martin Špreňar. Za dva, tři měsíce se tak nemoc může rozšířit po celé republice.

A zabíjet může nejen volně žijící divoká prasata, ale i ty, kteří žijí v oborách a fungují jako atrakce pro výletníky.

NEBEZPEČÍ V OBOŘE

Pro divočáky žijící v obůrce Klopotovského údolí u Nového Města nad Metují se s hrozbou afrického moru zatím nic nemění.

Ani pro návštěvníky, kteří se právě u oplocené části lesa rádi zastavují a pozorují život jedenáctičlenné rodinky žijící na ploše necelého hektaru „Opatření zatím žádné nepřijímáme. Žijí v uzavřeném prostoru a nepřicházejí do styku s volně žijící populací. Samozřejmě pokud by bylo něco vyhlášeného, tak na to zareagujeme,“ říká správce obory David Rek.

Podobná situace panuje i v oboře městských lesů Hradce Králové. I zde žijí divoká prasata. „Pokud se nákaza rozšíří, pojede to jako lavina,“ uvedl lesník Vojtěch Louda s tím, že nákaza by se nemusela vyhnout ani místním veřejností velmi oblíbeným prasatům.

KRKONOŠE SE ZATÍM NEBOJÍ

V Krkonoších není výskyt divočáků tak rozsáhlý, jako jinde v kraji. „Na ploše 33 tisíc hektarů se vyskytuje kolem stovky prasat. Pokud to srovnáme, tak někde v kukuřičném poli jich bývá kolem padesáti,” přibližuje situaci Jiří Tureček z oddělení péče o lesní ekosystémy Správy Krkonošského národního parku. Menší počty nicméně nemírní obavy z případného rozšíření morové nákazy.

„Pokud se po republice rozjede, bude to veliký průšvih,” tuší Tureček. Podle něj se proto dá očekávat masivní snižování stavů.

„Pokud bude hustota výskytu prasat všude jako u nás, mor se tolik šířit nebude,” tvrdí. „V republice neexistuje území, kde by prasata nebyla. Koncentrace černé zvěře ovšem není v Krkonoších až tak velká. Máme výrazně méně prasat než v kulturních krajinách, kde jsou pole. Černá zvěř k nám do lesů přijde, až se v nižších partiích posekají pole, tedy zhruba koncem srpna, pak je jí výrazně více,” vysvětluje odborník na péči o lesy.

„Prasata nemají v Krkonoších tolik co žrát, pro ně jsou hory chudé. Prase je vybíravé. Výjimkou je, když je semenný rok u buků, pak chodí hodně na bukvice,“ dodává Jiří Tureček.