To, že zima dala definitivně vale i horskému regionu, je od neděle jasné. Figuriny Smrťáků, Smrťaček, Moran, Mařen na smrtnou neděli jako každý rok skončily v proudu řeky.

S velkou slávou a v průvodech si vítání jara užívali lidé hned na třech místech u řeky Úpy. V Trutnově si nejdříve všichni zazpívali v Uffu a pak se dav se Smrťákem a Smrťačkou vydal ke kinu Vesmír, aby oba symboly skončené zimy doprovodil na jejich dlouhé cestě po vodě.

Letitou tradici dodrželi i v Suchovršicích. Malebná obec, proslavená pěti mosty, se po krátkém dešti oblékla do jarního a jako obvykle se obyvatelé shromáždili kolem dřevěného mostu u Adámků. Hasiči jako každý rok připevnili figuriny ze slámy, oblečené v mužských a ženských šatech, na tyče a opřeli je o stodolu. Před čtrnáctou hodinou od suchovršické hospody vyrazily tentokrát dva koňské povozy. Na jeden se vyrovnaly děti v krojích, na druhý muzikanti. Povozy se daly do pohybu a za doprovodu dechovky vyrazily na start průvodu, který se seřadil cobydup.

Nad vším tím hemžením držela vládu starostka obce Lenka Hozová, oblečená také v kroji. „Tradice je dlouholetá a na rozdíl od některých jiných obcí a měst, kde se spíše v posledních letech obnovuje, u nás nikdy neměla pauzu. Kdy přesně v obci zvyk vznikl, není úplně jasné. Sahá však minimálně do začátku 20. století, první filmovou reportáž o vynášení Smrtky natáčela televize v roce 1935, tedy ještě před válkou," poznamenala starostka. Během krátké chvilky se figuriny ocitly v rukou siláků, kteří je v čele průvodu nesli tři čtvrtě hodiny přes dva mosty až do cíle skoro k Úpici.

„Není to nic lehkého. Jedna váží tak patnáct kilo a trasa je dlouhá kole dvou kilometrů," svěřili se vybraní nosiči.

„Neseme smrt ze vsi, má dlouhý vousy. Nedáme ji zvoniti, až nás bude honiti. Hůůůůů," neslo se každou chilku dlouhým průvodem a zvláště krojované děti si cestu opravdu užívaly.

Vždyť je na konci čekalo nejen sledování jak hořící figuriny padají postupně do proudu řeky, ale také vlastní vystoupení na paloučku a nakonec ještě loutková pohádka v podání divadla Bodi z Jaroměře.

Figury vyrábějí v Suchovršicích z dlouhé slámy hasiči, obleky jim na ně přinesou obyvatelé nebo si je někdy berou z diakonie. A pak jsou napnutí, zda tu skoro hodinovou cestu na tyčích symboly zimy vydrží a nespadnou dřív než u mostu, který je před Úpicí posledním. Stejně jako loni, i letos se držely. A to tak zdatně, že Smrťák nechtěl vzdát svůj osud lacino. Dlouhou dobu ho jeden z místních hasičů ne a ne zapálit. Slámová družka už se dávno rozlámala a její kusy plavaly řekou, když za všeobecného jásotu publika konečně zahořel i její slámový partner. To, že má vynášení Morany v Podkrkonoší skutečně tradici, dokreslila stejná slavnost ještě o kus dál po proudu řeky, a to v Havlovicích. I tam přihlížely vítání jara špalíry diváků. „Každý rok je to hezké. Navíc se povedlo počasí, které dává jasně najevo, že zima je konečně snad definitivně za námi," řekli účastníci průvodu v Suchovršicích.