Expozici tvoří vitríny s exponáty, informační panely, repliky dobové techniky a dobového nářadí. Součástí prohlídky jsou i informace o horninách a návštěvníci mohou nahlédnout z lávky i do vlastního tělesa komína vápenky.

Na Třemošnicku má vápenictví dlouhou tradici. Výroba vápna byla definitivně zastavena v roce 1960, šlo o nejdéle fungující šachtovou pec. Vápenec z okolních lomů byl nejdříve dovážen koňskými povozy a v roce 1882 byla uvedena do provozu lanovka z Prachovic. Měřila pět kilometrů a tehdy byla nejdelší v Čechách.

Kdo navštíví muzeum Berlova vápenka, může vidět i další stálou expozici. O pár kroků dál totiž stojí letos otevřené zemědělské muzeum. Jedny z prvních získaných exponátů muzea byly staré traktory, neboť se jeho zakladatelé účastní srazů zemědělských strojů.  Roman a Pavel Stříškovi nashromáždili  přes 200 předmětů od počátku 20. století. Muzeu vévodí tři funkční traktory značky Zetor, doplňují je pluhy, sečky, koňská travní sekačka, vyorávač brambor, mlátičky obilí nebo nakladač.

Má chatu v hlubokém lese

Svojanov - Čemu se říká totální relax? Mít chatu v hlubokém lese, být odtržený alespoň na chvíli od reality a požívat klidu daleko od civilizace. Podobný luxus si užívá Lukáš Sokol s rodinou ve Svojanově. „Chata na takovém místě pro mě hodně znamená. Důležité na ní je také to, že když otevřete dveře, voní to tam stejně, jako před dvaceti lety," říká muž.

Chata je posazená ve stráni. Je napůl zděná, napůl je osázená dřevem, vystavěná z tisíců hřebíků. Prý mu nabízí daleko lepší odpočinek než u moře a nerušený pobyt přímo v přírodě. „Neuvěřitelně vám to doplní energii. V noci se v hlubokém lese můžete bát jen tehdy, když jste tam sám," tvrdí Lukáš Sokol. Součástí chaty jsou i skalky. Tady chce do budoucna pěstovat ovoce a další zeleninu. „Pořídíme i petržel. Je přece fajn, si hned ráno dojít pro čerstvou zeleninu z vlastní úrody," uzavírá.