Disidentskou stezku právě chystají k otevření, od června už mají v Malé Úpě Hornickou stezku. Díky ní je možné dozvědět se, že existovaly opakované plány a průzkumné štoly na výstavbu vodní přehrady, která měla přehradit Latovo údolí obrovskou hrází a zatopit ho až ke Spálenému Mlýnu. Dílo, které by kvůli zatopení údolí odřízlo Malou Úpu od civilizace, počítalo v roce 1988 dokonce s přehradou, vysokou 94 metrů.

NELEGÁLNÍ KŠEFTY V CÍSAŘSKÝCH LESÍCH
Hornická stezka v Malé Úpě má devatenáct zastavení, z toho tři v polských Kowarech. Tvořil ji uznávaný krkonošský jeskyňář a geolog Radko Tásler. Připomíná hornické památky a štoly, v nichž se kdysi těžila ruda, představuje krkonošské horniny a skalní útvary, ale i činnost uhlířů, kteří od roku 1513 z císařských lesů nelegálně prodávali dřevěné uhlí na slezskou stranu do soukromých dolů a hutí v Kowarech. Zůstala po nich půlmetrová vrstva dřevěného popela na třech stech metrech čtverečních, kterou odkryla povodeň v září 2002.

Maloúpská Hornická stezka upozorňuje také na průzkumnou štolu Helena z 50. let 20. století. Probíhalo v ní intenzivní geologické bádání, které mělo prozkoumat ložisko rudy až pod Žacléřské boudy do vzdálenosti několika set metrů. Ruda se však nikde neobjevovala, proto ražba byla ukončena ve vzdálenosti 79 metrů.

„V Malé Úpě nikdy nebudeme dělat turistické atrakce typu Stezky korunami stromů nebo Herní krajiny Pecka. U nás se chceme zaměřit spíše na větší vzdělávací projekty, líbila by se nám spolupráce se Správou KRNAP,“ říká starosta Malé Úpy Karel Engliš a k Hornické stezce dodává: „Turisté získávají zajímavou možnost, jak poznat kus historie a místa, o kterých se tolik neví a normálně by se na ně nepodívali. Bývají z nich často překvapení.“

Štola Helena v Malé Úpě.
Štola Helena v Malé Úpě.     Foto: Radko Tásler

ŠTĚNICE V LUSTRU
Zaskočeni budou také 25. srpna, až se kousek od sebe v blízkosti Pomezní Boudy potkají akce Svoboda na hranici, pořádaná obcí, a mítink komunistů. Stalo se tak už loni. Poslední srpnovou sobotu pořádala obec Malá Úpa happening k zahájení výstavy v cyklu Paměti národa organizace Post Bellum o setkávání disidentů v Krkonoších. O pár metrů dál měli setkání komunisté. „Chceme upozornit, že boj za svobodu je stále aktuální a je potřeba ukázat odvahu a vlastní postoje,“ vysvětluje starosta Malé Úpy.

U té příležitosti otevřou Disidentskou stezku, připomínající konspirativní setkávání československých a polských disidentů v pohraničním pásmu za totality. K prvním schůzkám došlo v Krkonoších před čtyřiceti lety v roce 1978. Letošní osmičková výročí tak získávají další téma.

Disidentská stezka v Malé Úpě zavede turisty na šest míst, mimo jiné na bývalou celnici nebo k chalupě disidentky a čestné občanky Malé Úpy Drahomíry Fajtlové v Eliščině údolí. Tam se scházeli chartisté, mezi nimi i Václav Havel, a sledovali je a odposlouchávali (štěnicí v lustru) estébáci. Na šesti vybraných místech najdou turisté originální kreslené bannery, do nichž jsou zakomponované fotky Bohdana Holomíčka.

LEVICOVÉ SÍLY VEDLE DISIDENTŮ
Akce Svoboda na hranici najde v sobotu 25. srpna místo na parkovišti před infocentrem v Malé Úpě. Zazpívá při ní Karel Kryl revival, divadlo zahraje Teritoriální Tyjátr s hrou O Krakonošovi a disidentech, besedovat přijede evangelický farář Tomáš Molnár, zaznějí příběhy Pamětí národa.

Okresní výbor KSČM a Klub českého pohraničí v Trutnově pořádají setkání občanů na Pomezních Boudách rovněž v sobotu 25. srpna, na travnaté ploše vedle obecního úřadu. Je to 96. ročník mezinárodního setkání levicových sil v Krkonoších, na které pravidelně přijíždějí autobusy z ciziny, nejvíce z Německa.

„Jedná se o pravidelné setkání lidí, kteří mají názorovou shodu na dění ve světě. Hovoříme o mezinárodních tématech. Víme, že není téma, které by bylo pouze české či německé. Směřujeme na boj za mír, protože se obáváme rozpoutání nových válečných konfliktů,“ objasňoval loni mítink v Malé Úpě Zdeněk Ondráček, poslanec za KSČM.

Letos se budou muset komunisté smířit s tím, že kousek vedle nich se bude křtít Disidentská stezka. „Neděláme to kvůli zvýšení turistického ruchu, ale připomenutí událostí, které se odehrávaly. Lidé hrozně zapomínají,“ zdůrazňuje Karel Engliš.