Mnozí z nich už ani Fiaty nevlastní, ale pokračují v tradici, kterou před padesáti lety založili jejich rodiče nebo prarodiče. „Tehdy jsme spadali pod Svazarm. Jezdili se jízdy zručnosti, u jejichž zrodu stál Jan Mojžíš. Nyní už ani autem jízdu zručnosti nejezdíme, ale na to letošní výročí máme speciální šlapací vozidlo," vzpomíná na zlaté časy Fiat klubu jeho předseda Ladislav Šimera z Nového Města nad Metují, a připomíná, že hodně také pracovali s dětmi. „To začal Karel Sluka. Vymýšleli jsme různé soutěže pro děti a učili jsme je k ochraně přírody."

Zřejmě největším krasavcem mezi přítomnými vozy byl nejstarší exemplář, kterým byl třídvéřový Fiat 127 vyrobený v roce 1976. „Kromě disků, které byly plechové a já tam mám hliníkové je všechno původní – lak i plechařina. Ve 110 tisících jsem preventivně měnil pístní kroužky na oddálení generálky jinak prakticky nic nebylo potřeba řešit," říká Zdeněk Košťálek z Červeného Kostelce o vozu, který má na tachometru natočeno 206 tisíc kilometrů. „Kupoval jsem ho v roce 1981 na první jarní den. Měl najeto asi 38 tisíc kilometrů. Zrovna mi končilo spoření mladých, tak jsem ho takhle využil. Tehdy jsem za něj dal 55 tisíc," vzpomíná s úsměvem, a dodává, že v současnosti za takovéto auto sběratelé nabízejí až kolem 140 tisíc korun.

„Za totáče nebyl problém ve čtyřech dospělých s malým dítětem a bagáží na střeše vyrazit třeba do Bulharska nebo do Jugoslávie. Absolvoval jsem s ním i mnoho Fiat srazů po celém Československu," říká zkušený řidič, který je dvorním šoférem metalové skupiny Tortharry.

Jiří Řezník