„Musím říct, že situace chovatelů mne velmi zasáhla. Je to týrání zvířat v přímém přenosu. Stačí se podívat na fotografie roztrhaných ovcí, třeba i čekající mladé. Vím, že věc je svým obsahem nestandardní, ale nebojím se originálních přístupů, takže jsem věc pojala jako profesní výzvu. Úspěchem bylo už prosadit, že k soudům patří. Uvidíme, jak se k věci postaví Ústavní soud,“ říká advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, která se specializuje na veřejné právo a chovatele ve sporu zastupuje.

V ústavní stížnosti se kromě jiného poukazuje na zásah do vlastnických práv tím, že se chovatelům znemožňuje jejich ochrana. Rovněž se v ní uvádí, že stát řeší jen důsledky – náhrady, které však neodpovídají škodám (ani těm emotivním). Nechybí ani obava ze zásahu do práva na ochranu života a zdraví, neboť je podle chovatelů jen otázkou času, kdy vlci napadnou člověka, protože před ním nemají žádný přirozený respekt.

Za neopodstatněnou považuje stížnost Agentura na ochranu přírody a krajiny (AOPK). „Té stížnosti nerozumíme - zákon o ochraně přírody a krajiny totiž umožňuje udělení výjimky na odlov problematického vlka už teď, a to v případě, že se chová nestandardně a neexistují jiná řešení. Koneckonců právě na Broumovsku nyní evidujeme čtyři žádosti o udělení výjimky, které se posuzují,“ říká mluvčí AOPK ČR Karolína Šulová.

Pokračující stavba dálnice D11 v úseku Hradec Králové - Jaroměř
OBRAZEM: Dálnice D11 postupuje z Hradce mílovými kroky

Déle než dva roky trvající soudní bitva přináší chovatelům porážky i dílčí úspěchy. Ten zásadní úspěch spočíval v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, který dal za pravdu advokátce, že věc týkající se změny přístupu k vlkům k soudu patří. Předtím totiž se soud nižší instance odmítl žalobou zabývat.

Poté však soudy návrhy chovatelů zamítly, že podobnou povinnost státu přikázat nelze. „Chápu, že uložit státu, aby přijal změnu zákona, je odvážná myšlenka, ale není nemožná. I stát musí škodám přiměřeně předcházet. A je-li k tomu potřeba zákon, musí ho přijmout,“ má jasno advokátka, která postoj státu ke škodám způsobených vlky přirovnává k rezignaci na protipožární prevenci, kdyby se jen hradily škody až potom, co majetek při požáru shoří.

Přirovnání s protipožární prevencí podle slov mluvčí AOPK poněkud kulhá. „Chovatelům stát hradí nejen případné škody, ale především preventivní opatření na zabezpečení stád. Snažíme se vysvětlit, že klíčové je, aby si vlci nezvykli chodit do ohrad,“ říká Karolína Šulová, a dodává, že zabezpečení chovaných ovcí je v místech, kde vlk žije, mnohdy kvalitnější, než tomu bylo dříve.

„Není tomu tak ale vždy. Může se proto stát, že se vlci na ovce takzvaně naučí a budou je preferovat oproti volně žijící kořisti,“ upozorňuje i na tuto možnost Karolína Šulová, která nepochybuje, že chov hospodářských zvířat má neoddiskutovatelný význam pro údržbu krajiny. „Právě proto stát hradí škody a poskytuje dotace na zabezpečení stád. V krajině jsou ale důležití i vlci jako vrcholoví predátoři. Jejich kořistí je totiž především mnohde přemnožená spárkatá zvěř, která způsobuje citelné škody lesníkům i zemědělcům,“ dodává zástupkyně AOPK, podle jejích slov zvěř tvoří 98 % vlčího jídelníčku.

Slavnostní dokončení nemonice Náchod
Novinka v léčbě rakoviny prsu přinese větší komfort pacientkám i lékařům

Pro člověka pohybujícího se ve veřejném právu může být tento spor hodně zajímavý. „Budou se střetávat dva pohledy – zda lze státu přikázat přijmout zákon, je-li to třeba k předcházení škodám a dalším nebezpečím, a ten, že nelze zákonodárcům přijetí zákona nařizovat. Zde i prohra může být výhrou – tím, že publicita sporu otevře vážný problém, který zatím nikdo, včetně státu, nevnímá,“ dodává advokátka, která loni získala ocenění Právník roku v kategorii Správní právo.