Ať už o prázdninách lenošíme u vody, grilujeme s přáteli, rozhodneme se experimentovat s tetováním či chceme vykonat dobrý skutek a darujeme krev, je třeba pamatovat na to, že všechny tyto činnosti patří mezi situace, při nichž se můžeme nakazit žloutenkou. Ta má právě v této sezóně zelenou.

„Jihomoravský kraj a především Brno zasáhla největší epidemie žloutenky typu A za posledních 15 let," uvedla včera Radka Boháčová z krajské hygienické stanice s tím, že každý týden přibývá zhruba deset nových nemocných. Hygienici tam zaznamenali od začátku roku přes 107 případů choroby, přitom loni se za celý rok nakazilo 27 lidí a v roce 2013 jen 14.

Virus A je spojován hlavně s nízkým hygienickým standardem a většinu nemocných tvoří lidé na okraji společnosti, v poslední době se však nákaza dostává i mezi běžné občany.

Zákeřnost choroby spočívá v tom, že nakažený vylučuje virus i několik týdnů před tím, než vůbec zjistí, že je nemocný. Za tuto dobu může vystavit riziku nákazy desítky až stovky osob. Nejrizikovějšími místy nákazy jsou veřejné dopravní prostředky, nákupní centra, kina, stadiony, veřejná WC nebo jiné prostory s větším nahromaděním osob. Při pokojové teplotě virus přežívá i několik týdnů, takže s osobou, která nás nakazila, se můžeme na daném místě minout i o víc než měsíc.

Světovým dnem boje proti žloutenkám, který připadá na dnešek, připomíná Světová zdravotnická organizace (WHO) členským státům závazek do roku 2030 tuto chorobu zásadně omezit. Rozšířením očkování či lepším přístupem k léčbě a zvýšením bezpečnosti při práci s krví plánuje WHO do roku 2030 zachránit na celém světě přes sedm milionu životů.

Zcela zásadní v boji proti žloutenkám je prevence zaměřená na vyloučení rizikového chování, což je v případě žloutenek A a B důsledná hygiena, zejména mytí rukou, v případě typu B a C pak hlavně bezpečný sex, kontrola transfuzních přípravků a u narkomanů užívání čistých jehel.

Očkování jako základ

Vysoce účinnou prevencí je vakcinace. V Česku se běžně očkuje proti žloutenkám A a B, a to jak proti každému typu zvlášť, tak i v jedné kombinované vakcíně. Očkování lze domluvit u praktického lékaře či v očkovacím centru. Na očkování proti céčku vědci stále pracují. Hepatitida typu D, která neexistuje sama o sobě, ale je vázána na typ B, se naštěstí vesměs našim oblastem vyhýbá.

„Základní zásadou, jak se vyhnout žloutence typu A, je dodržování hygienických návyků. To je však hlavně u malých dětí často velice obtížné zajistit. Nejúčinnější ochranou je proto očkování. To ovšem není povinné a je na každém, zda se pro ně rozhodne," připomíná mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Zákeřným typem zůstává žloutenka C, která je považována za nejvážnější. Probíhá totiž dlouhou dobu bez příznaků a řada lidí o své nákaze vůbec neví. Důsledkem je trvalé poškození jater a právě proto se stává nejčastějším důvodem jejich transplantace.

Navíc výskyt tohoto typu je mezi dospělými  větší, než se prezentovalo. Podle některých studií je ho dokonce osmkrát více, než uvádějí údaje Státního zdravotního ústavu.

Žloutenka

Zdena Kolářová