Nevidomému chlapci splnil papež František sen. Objal ho

Ta scéna zůstane některým účastníkům sobotní generální audience papeže Františka ještě asi dlouho v paměti. Přímo uprostřed náměstí svatého Petra v Římě objímá Svatý otec nevidomého Pavla Diblíka. Žehná mu a absolvent pardubické školy Svítání Františkovi nadšeně česky vypráví, jak je šťastný, že ho mohl ve Vatikánu osobně pozdravit.

„Splnil se mi sen. Bůh mě má asi rád," zní přirozeně a radostně z úst nevidomého chlapce, jehož slova by asi 
v tu chvíli otevřela oči snad každému zdravému člověku, který by si v ten moment chtěl na něco stěžovat.
Pak Svatý otec přejde 
k Veronice Kožušníkové sedící na vozíku a Markovi Buchtelemu. Ten papeži předá vlastnoručně namalovaný obrázek Vatikánu.

„Slovy se snad ani nedá ten silný zážitek popsat. Jsem moc rád, že jsem se mohl potkat s nejdůležitějším představitelem církve na světě," potvrzuje pro Deník Marek Buchtele.

„Měla jsem trochu trému, když za námi papež přišel, ale mám radost, že se zastavil zrovna u nás," přidává se Veronika Kožušníková.

NEČEKANÁ POZORNOST

„Úplně jsme se všichni rozklepali, když jsme viděli, že míří k nám. Věnoval nám tolik energie a pozornosti, že jsme to vůbec nečekali," svěřuje se Markéta Hujerová, zástupkyně ředitelky pardubické školy Svítání, která pečuje o děti s různými druhy hendikepů.
„Opravdu silně mě zasáhlo, že z desítek tisíc poutníků z celého světa podal ruku a obdaroval právě nás," dodává Markéta Hujerová.

Výjimečnost okamžiku si uvědomuje i vedoucí muzikoterapeutické dílny školy Svítání Zdeněk Melichar.

Zdroj: Tomáš Kubelka

„Ke každému z nás papež František přišel, věnoval mu chvilku a vyslechl ho. Působil velmi lidsky," zdůrazňuje Zdeněk Melichar.

Příběhy dětí ze Svítání jen dokreslily a podtrhly atmosféru a ráz sobotní akce, která byla součástí Svatého roku milosrdenství.

Pro české poutníky měla slavnostní nádech. Svatý otec totiž při ní poděkoval za oficiální dar České republiky, kterým byla socha svaté Anežky České. Ta měla během generální audience své čestné místo hned po jeho boku.

„Srdečně děkuji za tento dar a přeji vám, abyste znovu objevili krásu v milosrdenství," vzkazuje českým poutníkům papež.

STRÁŽKYNĚ ODKAZU

„Sobotní generální audience ve Vatikánu pro mě osobně byla jedním z nejsilnějších zážitků v životě," přiznává hlavní iniciátorka daru sochy české světice Svatému stolci, senátorka a ředitelka pardubické školy Svítání Miluše Horská.

„Přestože jsem se s papežem během roku sešla kvůli tomuto daru už popáté, uvědomila jsem si, jak těžkou cestu jsme od té původní myšlenky ušli. Bylo obtížné zkoordinovat masu nejrůznějších institucí, aby se celá mašinérie dala do pohybu a vydala se správným směrem. Dost často to vypadalo, že se to nakonec nepodaří, protože těch peripetií bylo skutečně mnoho," potvrzuje Miluše Horská. „Když se nakonec nebeské dílky puzzle s těmi světskými tak hezky poskládaly a já zjistila, že papež bude mít při generální audienci sochu Anežky vedle sebe, což prý není vůbec obvyklé, cítila jsem se hodně povzbuzená," dodává místopředsedkyně Senátu.

„Mohli jsme maximálně tajně doufat, že budou moct přijet i mladí umělci z Hořic, kteří sochu vytvořili, že papež pozdraví zpěváky obou pardubických sborů a postižené děti. To vše se nakonec stalo. Svatý otec celou anabázi korunoval tím, že mi vrátil šperk zobrazující svatou Anežku, který jsem mu chtěla věnovat. Požehnal ho a poprosil, zda bych mohla být strážkyní jejího odkazu. To vnímám jako velké vyznamenání," uzavírá Miluše Horská.