Na jedné z nejdochovalejších hradních památek Česka, kterou vlastní rodina Kinský dal Borgo, započala jedna z nejnáročnějších oprav - rekonstrukce jižní stěny hradby a parkánových zdí. Plánovaná je sanace zdiva a následně přespárování velké Bílé věže.

Zpevnění parkánových zdí ale vyžaduje průzkum archeologů. Ti se usadili na severním parkánu hradu, kde provádějí sondy. Ukáží rozsah poruch ve zdivu a skalním podloží, kam zatékala srážková voda a tomu se přizpůsobí řešení opatření.

Lopaty a krumpáče

Hrad je národní kulturní památkou a archeologové zde pracují jen pomocí lopat, krumpáčů, motyček, smetáčků, tomu odpovídá i pečlivost odkryvu, technika slouží jen k odvážení materiálu.

„Nejsme tomu rádi. Vytrhávání nálezu z jejich původního kontextu znamená většinou likvidaci podstatné části různých relací mezi movitými a nemovitými nálezy a jejich vlastnostmi. Při současné metodice průzkumu, byť sebepečlivější, postihujeme jen zlomek,“ řekl nám při ukázce nálezů archeolog jičínského muzea Radek Novák, který se domnívá, že budoucí technologie umožní dnes zatím netušené možnosti odkrývání minulosti.

Na ploše severního parkánu archeologové podle sond nyní potvrdili, že zde existovala zástavba. Tyto poznatky už měl bývalý kastelán Karel Knob.

Radek Novák vysvětluje, že zástavba hradu je velmi hustá, pochází od 14. až po závěr 17. století a proto je nezvyklé, že severní parkán je rozlehlý a na jeho povrchu nejsou žádné stavby.

Nyní zde byla odhalena koncentrace různých zdiv. „Vnitřní strana nově odhaleného zdiva je tvořena pískovci s důlky, typickými pro vartnberskou přestavbu hradu. Po deseti metrech východním směrem se nachází stejné zdivo. Půjde zřejmě o čtvercovou budovu s okoseným nárožím. K přesnější dataci a účelu se budeme vyjadřovat později,“ napíná nás odborník.

Další z výkopů odhaluje rub parkánové zdi z devatenáctého století. Ta přijde do značné míry odstranit, počítá se s jejím zpevněním. Odkryté je i zdivo novověkých stájí, základové zdivo stojí na starším základu, opět nese charakteristické důlky. V dvoumetrové hloubce je vidět skalní podloží, které eroduje.

Zeď se zpevní, aby se opět nezřítila

Na východním parkánu pod salou terrenou (otevřený sál) je další sonda o hloubce zhruba dva metry. Tato část parkánu se zřítila i s pískovcovou stěnou v roce 1928. Naštěstí se tehdy nepřihodila žádná újma na životech. „Aby se situace po sto letech neopakovala, má být zeď i v těchto místech zpevněna nebo nahrazena, to je otázka na statika,“ upozorňuje Radek Novák.

V sondě je viditelné skalní podloží, do kterého je vytesané dražé, dále jsou zde jasné tmavé vrstvy s pozůstatky kuchyňského odpadu, tedy střepů a zvířecích kostí, které se tu hromadí zhruba od druhé poloviny 15 století. Světlé vrstvy pak nastiňují výtrž zříceného parkánu z roku 1928.

Na otázku, jak bude průzkum dále pokračovat, Radek Novák říká: „Budeme pracovat, dokud to klimatické podmínky umožní a podle součinnost se stavební firmou.“

Z Kosti už odborníci zkoumají odhalené movité předměty, především z období novověku. Jde o nadstandardně kvalitní zbytky stolního skla.

Rekonstrukce sídla
Záchranné práce zahrnují stabilizaci podloží pod hradem, odvodnění areálu a sanaci a stabilizaci parkánových a hradebních zdí. Hotovo má být do konce roku 2021.

Práce zatím provoz hradu neomezily. Zájemci mají možnost ho navštívit do konce října. Přes zimu bude památka zřejmě uzavřen.