Tu vnitřnosti, o kus dále ohlodaný běh, vedle ukousnuté ucho i se známkou. „Určitě jich bylo pět, šest – tohle neudělal jeden,“ odhaduje Vladimír Menčík při pohledu na ohlodaný kadáver. „Během poslední doby to je když ne každý týden, tak co čtrnáct dní. Za poslední měsíc a půl jsme přišli o více než 40 ovcí," říká při pohledu jednu z pěti ovcí, kterou vlci zardousili před několika hodinami.

"Už toho máme dost!“ hřímají chovatelé. Ve Vernéřovicích proto v pátek 17. září v 18 hodin společně zapálí vatru, tak jako na dalších více jak tisíci místech v Evropě.

Ve stádu měli Menčíkovi kolem 500 mléčných ovcí, ale ten počet už snížili na 430.

„Jehňata jsme radši prodali na Slovensko. Žádali jsme o dotaci na zabezpečení stád, ale s odůvodněním na administrativní chybu v žádosti jsme ji nedostali,“ říká Menčík, podle něhož šlo o nepodstatné záležitosti, na nichž žádost ztroskotala.

Psali jsme již:

„Hlavně nás na ty chyby upozornili až tři dny před ukončením dotace, aby to nešlo moc napravit. Můžu si o tom myslet co chci… Přijde mi to, že není zájem, aby tu státní podporu farmáři využili,“ dodává muž, který sbíral zkušenosti s chovem ovcí i v Asii.

Noc na pondělí nepřežilo dalších pět ovcí.  Foto: Deník/Jiří ŘezníkNoc na pondělí nepřežilo dalších pět ovcí. Foto: Deník/Jiří ŘezníkZdroj: Deník/Jiří Špreňar

"Nemáme sílu udělat nějaká další opatření, zvlášť když víme, že nebudou fungovat tak, aby útokům zabránila. Když se podíváme kolem sebe,“ rozhlíží se po zvlněných pastvinách, „tak tady máme osm a půl kilometrů oplocení. Jen zpevnění a zvýšení nynějších ohrad by stálo minimálně čtyři milióny korun.“

Chystají protestní vatru proti vlčí politice

Chovatelům už opět dochází trpělivost a už za tři dny se ve Vernéřovicích na Broumovsku zapálením protestní „vlčí“ vatry připojí k celoevropské manifestaci za ochranu pastevectví a vyjádří svůj nesouhlas s vlčí rekolonizací.

Na pastvinu přijel „ohledat“ zabité ovce Tomáš Krajča ze Správy CHKO Broumovsko. Nejprve změřil, jestli ohradníky proudí dostatek „šťávy“, která by měla vlka držet vně ohrady. „Napětí bylo na dobré hodnotě sedmi kilovoltů,“ ukázal mu měřící přístroj. Odborný referent ze Správy CHKO Broumovsko pořídil fotodokumentaci a v jednom případě odebral vzorek, aby potvrdil, že se jednalo o vlčí útok.

„V tomto případě se jedná o typické poškození způsobené vlkem, takže to stačilo jen zapsat do protokolu. Ale pro jistotu odebrat jeden genetický vzorek,“ vysvětluje Krajča, který v Šonově byl ověřovat škodu na ovcích po vlčím útoku už několikrát.

Spatřit v podhůří pohraničních Javořích hor vlka není úplně všední záležitost, ale není to ani žádná extra vzácnost. „Viděl jsem čtyři támhle na kopci,“ ukazuje pastevec Zdeněk Částka k místu, kde přede dvěma roky pozoroval smečku. „Třicet metrů byli ode mě, vůbec se mě nebáli,“ vzpomíná na okamžik, kdy mu asi nebylo nejlépe po těle.

Za letošní rok eviduje Správa CHKO Broumovsko už 45 útoků vlka na hospodářská zvířata. Jejich opravdový počet ale bude určitě vyšší, protože ne každý chovatel ztrátu ohlásí.

„Broumovsko je nejpostiženější region naší republiky. V této hustě zalidněné kulturní krajině, kterou navštíví ročně stovky tisíc turistů, vlk nemá své místo,“ říkají chovatelé. Přítomnost vlka v regionu podle nich nemá vliv jen na ně a jejich zvířat, ale i na komfort pobytu lidí v přírodě. „Dlouhodobě je současný vývoj pro pastevecké hospodaření neudržitelný. Nechceme nadále nacházet mrtvá a zmrzačená zvířata na našich pastvinách. Už toho máme dost!“ hřímají chovatelé. Ve Vernéřovicích proto v pátek 17. září v 18 hodin společně zapálí vatru, tak jako na dalších více jak tisíci místech v Evropě.