„Nejedná se o špatně odvedenou práci stavbařů, ale o přesně splněné pokyny památkářů,“ vysvětluje novoměstský místostarosta Michal Beseda a připomíná, že věž je kulturní památkou, proto se při její opravě muselo postupovat v souladu se stanoviskem památkářů.

V případě obnovy zdiva bylo v závazném stanovisku podmínkou, že má být i nadále zachováno tvarosloví celého objektu. Nově provedené spárování s rozetřením na kameny mělo upoutávat pozornost svojí novostí a spárovací malta rozetřená přes kameny má plnit ochrannou funkci kamenů, kterým takto prodlouží životnost.

LIDEM SE TO NELÍBÍ

Výsledek se však obyvatelům a návštěvníkům Nového Města nad Metují příliš nezamlouvá. „Možná spárovací malta rozetřená přes kameny bude plnit ochrannou funkci kamenů, je to jeden z názorů památkářů na obnovu opukových staveb, ale hezké to není. Budeme na to koukat dalších 20 let,“ posteskl si Jan Neumann a Petra Růžičková poznamenala, že to celé vypadá jako nedokončená práce. „Doporučuji cedulku s vysvětlením,“ míní mladá žena.

Jiří Hladík tvrdí, že se byl při rekonstrukci věže podívat na lešení a některé části zdiva byly opravdu hodně zvětralé a drolily se. „Jednotlivé kameny sice po této úpravě ztratily svoji pestrost a barevnost, ale věřím, že zvolená technologie opravy zamezí jejich postupné degradaci,“ je přesvědčený a dodává, že dnešní „kamenný“ vzhled Zázvorky není od založení města, protože až do přelomu 19. a 20. století bylo opukové zdivo věže skryté pod omítkou.

JEDINÁ MOŽNÁ METODA

Památkář Radomír Rais potvrdil, že provedený způsob opravy věže byl v tomto případě jedinou možnou metodou, která zabrání tomu, aby se značně narušený kámen dál nezhoršoval a nerozpadal. Časem údajně dojde k tomu, že plocha kamene se vlivem povětrnostních podmínek, začne stávat více viditelnou, jak byli lidé dosud zvyklí. Pár let to ovšem potrvá.

„Je to poměrně složité, vždy se najde někdo, komu se něco nelíbí. Památkáři to museli řešit s ohledem na žádost města i finanční prostředky,“ říká Rais a poukazuje na předchozí nepříliš vydařené opravy věže cementem.

„My památkáři si stojíme za svým, že toto byla jediná možnost, jak kámen ochránit,“ opakuje Radomír Rais a uznává, že lepším řešením by bylo věž omítnout, ovšem v žádosti bylo pouze její vyspravení.

Náklady na poměrně rozsáhlé stavební práce se vyšplhaly k téměř 700 tisícům korun, součástí zakázky bylo i restaurování pamětní desky v horní části budovy. 


VÍTE, ŽE: Ve zdivu Zázvorky jsou dělové koule

Věž Zázvorka je dominantou při vjezdu na novoměstské Husovo náměstí. Bývala součástí městského opevnění a až do roku 1874 byla součástí Krajské brány, kde stávala za závorou, proto název Zázvorka.

Pozorný kolemjdoucí si může na budově věže Zázvorky povšimnout několika zajímavostí. Jednou z nich je mohutná deska, na které je sepsán přehled dějin Nového Město nad Metují, a druhou jsou dělové koule. Ty jsou nepravidelně rozmístěny přímo nad deskou. Ne každý ví, že tyto dělové koule byly zazděny nejprve do zdiva Krajské brány a po jejím zbourání byly přemístěny na věž Zázvorku. Dělové koule měly připomínat temné období, kdy bylo Nové Město nad Metují drancováno Švédy v letech 1631-1646.