Lesy rostoucí na stolové hoře byly vloni v rámci církevních restitucí vráceny benediktinům, kteří se hned v únoru tohoto roku pomocí motorových pil pustili do odstraňování kůrovcem napadených stromů. Na konci července skončila první vlna těžby a zároveň v té době začala kontrola a šetření České inspekce životního prostředí, která začala prošetřovat občanský podnět poukazující na „děsivou formu těžby dřeva na Ostaši“. Souvislost ukončení těžby se šetřením inspektorů životního prostředí podle ředitele Benediktinské hospodářské správy Petra Bláhy přímo nesouvisí. „Inspekce shledala, že všechno je v pořádku. Její šetření a ukončení těžby na náhorní plošině nemají souvislost. Těžba pokračuje nyní jen na úbočích Ostaše. Ve vrcholových partiích se bude se pracovat na úklidu klestí zejména v místech, kde chodí turisté. Až skončí turistická sezóna, tak plánujeme opravu přístupové cesty,“ říká Petr Bláha.

Že se nenašlo v těžebním postupu žádné zásadní pochybení potvrdil i Petr Kuna ze Správy CHKO Broumovsko. Správci zdejších lesů, tedy Benediktinské hospodářské správě Břevnov, stanovila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR už na jaře pro zásahy přísné podmínky.

Kácení je nezbytné

„Benediktini zde těží v souladu s platnou výjimkou. Pokud by zdejší hospodářské lesy, které jsou tvořeny z větší části monokulturními smrčinami, zůstaly zcela bez zásahu, kůrovec by se rychle rozšířil do okolí,“ připomíná kritickou situaci Petr Kuna, podle jehož informací se těžba na vrchol Ostaše bude muset ještě vrátit, protože se na na vrcholu objevilo ještě další ložisko asi 70 napadených stromů. „Bohužel na té náhorní plošině příliš živých velkých stromů moc nezbude,“ je si vědom Petr Kuna, který je sám zaskočen rozsahem kalamity. „Ještě v zimě jsem věřil, že i když se provedou velmi silné zásahy, tak by polovina vzrostlých stromů mohla zůstat zachována, ale zmizí jich rozhodně více,“ odhaduje, že pile neujdou dvě třetiny vzrostlých stromů.

Ani správce Petr Bláha si netroufá odhadnout kolik stromů ještě budou muset lesníci vytěžit. „Kůrovcová kalamita má v posledních dvou letech takový rozvoj, že to odporuje všem známým lesnickým poučkám. Vývoj počasí a sucho způsobují, že na jednom zasaženém stromě probíhají zároveň všechna tři vývojová stádia, takže lýkožrout se v podstatě rojí nepřetržitě, což dříve nebývalo,“ popisuje současnou situaci s níž se musí lesníci vypořádat.

Přírodní rezervace na Ostaši chrání především neživou přírodu - náhorní plošinu, skalní stěny, věže a balvaniště. Většinu území pokrývají smrkové lesy hospodářského charakteru. Aby tu vznikl les, který svým složením bude lépe odpovídat přírodním podmínkám, stanovili ochranáři pro asanaci kůrovcem napadených stromů přísná pravidla. "Na každém hektaru má být ponecháno asi 30 m3 dřeva, přednostně jedle a borovice, břízy i modříny, ale i suché smrky, které již nemohou být zdrojem kůrovce. Kvůli bezpečnosti turistů bude většina suchých stromů ponechaných k zetlení pokácena a zůstane ležet na zemi. Tam, kde nerostou mladé stromky ze semen starého lesa, budou v příštích letech vysázeny nové. Takový les by měl více odpovídat přirozené druhové skladbě, asi polovinu by měly tvořit buk a jedle doplněné javorem klenem a břízou,“ vysvětluje Petr Kuna.

Nové pohledy

Razantní kácení pochopitelně mění podobu stolové hory Ostaš. Změna je rozhodně spektakulární a po vykácených stromech se odkrývají nové pohledy na jedinečné skalní útvary, pro něž je rezervace vyhledávana turisty i skálolezci.

Jiří Řezník