Vrtulník je vynesl do výšky nad úrovní Sněžky, odkud seskakovali a naváděli padák do vymezeného prostoru na horní části sjezdovky Bubákov. Potom s časovým odstupem nasadili v Herlíkovicích lyže a zajeli obří slalom.

Od středy do pátku usilovali závodníci z osmi evropských zemí a Kanady o tituly mistrů světa ve Vrchlabí. Během této doby stihli pět parašutistických seskoků. Sobotní šestý škrtlo nepříznivé počasí. Obří slalom si zajeli třikrát. Výsledky, dosažené v jednotlivých disciplínách, se sčítaly. Při seskocích rozhodovala přesnost, s jakou se trefili do středu doskočiště.

V AMERICE I NA SIBIŘI
Byl to historicky první světový šampionát v para-ski na českém území. Předchozích šestnáct ročníků, pořádaných vždy po dvou letech, se konalo na jiných místech. V Alpách, USA i na ruské Sibiři. V Krkonoších se potvrdilo, že tento sport je doménou alpských zemí. Individuální kategorie i soutěže družstev ovládli Rakušané, jednou zněla při vyhlášení výsledků švýcarská hymna. Češi získali bronz v nejprestižnější kategorii týmů, a to jak mezi muži, tak i ženami.

V Alpách se také zrodily začátky sportu, kombinující parašutismus a lyžování. „Záchranáři v horách museli umět samozřejmě lyžovat. Když je do akce přepravoval vrtulník, tak z něj seskakovali. Sportovní disciplína tak vznikla z praktické potřeby tréninku,“ přibližuje Petr Jireš z Vrchlabí, vedoucí trenér českého reprezentačního družstva.

KRÁLOVSKÁ DISCIPLÍNA PARAŠUTISTŮ
Para-ski přivedl do Čech na počátku 90. let legendární trenér československých parašutistů Adolf Eisenhammer, který provedl první tandemový seskok v Čechách. „Přišel s myšlenkou, že naučí parašutisty lyžovat,“ líčí Jireš. Je logické, že para-ski se nejvíce věnují parašutisté. „Hodně z nich jsou vojáci. Kdo umí lyžovat a baví ho to, tak se přihlásí. Obráceně to nejde. Kdo je jen lyžař, nemůže vyskočit padákem z letadla,“ říká. „Všichni jsou výborní parašutisté. Základem jsou seskoky na přesnost. Lyžařská úroveň je u nich rozdílná. Pro parašutisty znamená para-ski královskou disciplínu. Soutěží například v přesnosti, akrobacii, ale spojení s lyžováním je nejtěžší,“ doplňuje Petr Jireš.

Organizátoři šampionátu měli na akci pronajmutý malý stavební vrtulník společnosti DSA z Hradce Králové, který unese 1,5 tuny. Vrtulník vysazoval závodníky v rozmezí 1200 až 1000 metrů nad místem, kde bylo postaveno doskočiště o průměru čtyř metrů. To bylo v případě mistrovství světa pod horní stanicí lanovky Bubákov ve výšce 700 metrů.

Uprostřed doskočiště figuroval elektronický disk, který snímal dotyky nohou a určoval přesnost dopadu. Parašutisté přistávali do molitanové matrace, která je umístěná podle pravidel v prudkém sklonu. Nebezpečný dopad přinesl zranění dvěma Ruskám, které ošetřovali ve vrchlabské nemocnici kvůli poraněním nohy a pánve.

DELEGÁT ZEMAN
Při obřím slalomu na herlíkovické sjezdovce museli organizátoři dodržet podle mezinárodních regulí světových akcí výškový rozdíl mezi startem a cílem 250 metrů. „To bylo pro ně některé účastníky, především z kategorie masters, těžké sousto,“ přiznává Petr Jireš.

Jako technický delegát mezinárodní federace FIS dohlížel na lyžařskou část mistrovství světa bývalý reprezentant Bohumír Zeman.

Aby se mohlo konat mistrovství světa ve Vrchlabí, museli organizátoři prokázat pořadatelské schopnosti nejprve při loňském Světovém poháru, který se uskutečnil rovněž ve Ski areálu Bubákov Herlíkovice. Až poté jim bylo svěřeno mistrovství světa. Jeho rozpočet dosáhl 1,9 milionu korun. „Myslím, že se nám šampionát povedl na 100 procent. Účastníci nás chválí, stejně jako zástupci mezinárodní federace ze švýcarského Lausanne,“ těší hlavního organizátora.

MISTROVSTVÍ SVĚTA BYLO VRCHOLEM
Petr Jireš se pohybuje u para-ski od roku 1995. Letošní šampionát pro něj znamenal vrchol. „Byl to pro mě cíl, kam jsem chtěl české para-ski dotáhnout. Je mi sedmdesát, je potřeba předat štafetu mladším,“ uvažuje bývalý učitel tělocviku a zeměpisu ve Špindlerově Mlýně, který 17 let působil jako trenér ve sportovních třídách na ZŠ náměstí Míru ve Vrchlabí. V současnosti má lyžařskou školu na Kněžickém vrchu a také půjčovnu lyží a snowboardů.

K para-ski se přitom nachomýtl náhodou. Na sjezdovce ve Špindlerově Mlýně, kde trénoval juniory, se k němu přitočil chlapík s dotazem, jestli by se mohli jeho svěřenci přidat k Jirešově skupině. Byl to Adolf Eisenhammer a parašutisté. Zakladatel para-ski v Čechách pozval Petra Jireše na oběd, slovo dalo slovo. Stal se z něj trenér pro lyžování, servisman a později vedoucí trenér reprezentace a organizátor mistrovství světa ve Vrchlabí.

Výsledky MS v para-ski ve Vrchlabí - muži (52 účastníků): 1. Graser (Rakousko), 2. Burenin (Rusko), 3. Saurer (Švýcarsko), …8. Rataj (ČR); ženy (11 účastnic): 1. Schwertlová (Rakousko), 2. Franzová (Švýcarsko), 3. Schosserová (Rakousko), …5. Bursová (ČR); junioři (13 účastníků): 1. Graser (Rakousko), 2. Gusikhin (Rusko), 3. Sulzbacher (Rakousko), …10. Chládek jr.; masters nad 50 let (19 účastníků): 1. Saurer (Švýcarsko), 2. Gruber (Rakousko), 3. Valente (Itálie), …13. Chládek (ČR); družstva muži: 1. Rakousko, 2. Rusko, 3. ČR; družstva ženy: 1. Rakousko, 2. Švýcarsko, 3. ČR.