Přesná podoba pardubického hradu před jeho koupí Vilémem z Pernštejna v roce 1491 je stále zahalena tajemstvím. Oponu záhad nyní trošku poodhalila rozsáhlá rekonstrukce současného zámku. Při ní z hlubin času a hlíny vypluly na povrch nové střípky do historické mozaiky. Například objevená mohutná asi 130 centimetrů široká zeď. Ta je vyzděná z kunětického kamene, který používali právě Pernštejnové.

„Opevňovací zeď pochází z doby prvních let vlastnictví Viléma z Pernštejna. O její existenci jsme neměli tušení,“ uvedl ředitel muzea Tomáš Libánek.

Dále od hradu, dále

„Překvapivé bylo to, že tato zeď byla částečně vybudována na zdi ještě starší a širší – omítnuté z obou stran. Z tohoto lze vyvodit, že zde starší, spodní ze zdí existovala v době, kdy ještě nebyl nasypán val a hrad byl chráněn čtyřmi okrouhlými věžicemi,“ uvedla k nálezu archeoložka Lucie Čiháčková. Podle stavebního historika Bohdana Šedy mohla být objevená zeď částí vnější zdi parkánového příkopu.

Po Vilémově přestavbě hradu na zámek a proměně opevnění na mohutný sypaný val přestala opěrná zeď plnit svou funkcí a byla zazděna do hospodářské budovy, ocitla se tak pod pivovarskou ledárnou.

Stromy promluvily

Zeď však není jediným zajímavým nálezem. Stavební úpravy podlah ve druhém patře východního a jižního křídla zámku odhalily i unikátní podlahové i stropní konstrukce.

Nejdůležitějším zjištěním bylo datování vzácného renesančního kazetového stropu takzvaného Sloupového sálu v prvním patře. „Dřevo na výrobu bylo v lese smýceno v zimě mezi lety 1541 a 1542 a bylo vybráno z dostupných druhů – jedle, borovice i smrku. Stropní trámy, které kazetový strop vynáší, byly otesány ze stromů pokácených v další zimní sezóně,“ uvedl historik František Václavík.

Ostatní odhalené stropní a podlahové konstrukce jsou mladší. V chodbě nad jižní arkádou se podařilo datovat relikt barokního záklopového stropu do roku 1716, či těsně po něm.

Dřevo připlulo po vodě

„Povětšinou jedlové dřevo bylo dopraveno do Pardubic po vodě voroplavbou, což dokládají houžve a klínky zachované ve hmotě trámů. Voraři jimi nejprve svázali vor a po dopravení na místo je jen odsekali,“ objasnil cestu František Václavík a dodal, že široká chodba byla tehdy rozdělena do několika místností, které byly součástí bytů úředníků komorního panství. (pv)

Zámek Pardubice
Původně vodní hrad přeměnili páni z Pernštejna od konce 15. do třetiny 16. století na renesanční aristokratický palác, kolem kterého nechali vybudovat mohutné opevnění. Takto dochované urbanistické řešení nemá ve střední Evropě obdobu. V roce 1560 prodali Pernštejnové pardubické panství a zámek králi. Poslední rozsáhlejší přestavba změnila zámek v letech 1574 až 1579.