Podle průzkumů se lidovci do sněmovny dostanou, ale jejich zisk zřejmě nepřekročí desetiprocentní hranici, kterou ještě nedávno v koalici se Starosty chtěli pokořit. Nakonec jdou do voleb sami, a pokud opět zasednou ve vládě, tak to nebude pod premiérem, který by byl trestně stíhaný. To v předvolebním rozhovoru Deníku potvrdil šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Vláda se dohodla, že učitelům přidá na platech patnáct procent a ostatním zaměstnancům ve veřejném sektoru deset procent již od listopadu. Je to systémové řešení?
Určitě musíme učitelům navýšit platy daleko razantněji. Jsem přesvědčen, že 130 procent průměrného platu je mez, na kterou je nutné se dostat. Jde o investici do kvality školství, neboť tu z podstatné části tvoří pedagog. To, že u nás jsou učitelé jedněmi z nejhůře placených vysokoškoláků, je dlouhodobě nepřijatelné. Země, jež se vydaly cestou zvyšování produktivity práce a konkurenceschopnosti, se soustředily právě na úroveň školství.   

Někteří odborníci ale varují, že plošné zvýšení mzdových tarifů zmenší objem prostředků na odměny pro ty nejlepší, kreativní a nadšené učitele. Neskončí dobrý úmysl v pekle?
Proto mluvíme nikoli o drobných příspěvcích, ale o masivním navýšení platů. My jsme tu věc konzultovali s Pavlem Kysilkou (jeden z garantů ekonomického programu KDU-ČSL – pozn. red.) a vzali jsme si na pomoc mezinárodní srovnání. V zemích, kde šla úroveň výuky skutečně nahoru, neoddělovali finančně dobré a špatné učitele. Naopak citelně přidali všem, aby se učitelství principiálně stalo atraktivním zaměstnáním. Nejde o to odměnit ty lepší více a ty slabší méně. Chceme, aby bylo přitažlivé studovat učitelské obory, aby chodili učit odborníci z praxe, kteří si doplní pedagogické vzdělání. Jestliže si přejeme, aby se děti zlepšovaly, musejí mít vynikající kantory. Myšlenka rozvrstvení odměňování je pochopitelně správná, ale jako princip se může uskutečnit až poté, co půjde kvalita nahoru plošně. A to se stane jen razantním zvýšením platové hladiny.

Koalice, jejímž jste členem, spravovala zemi v letech, kdy se ekonomice dařilo. Proč přistupujete k debatě o učitelských platech až těsně před volbami a nezvedli jste je na oněch 130 procent hned na počátku vašeho čtyřletého období?
Protože na tom nebyla shoda a měli jsme jiné priority. Přebírali jsme zemi v určité situaci a často jsme hasili věci z minulosti. Na systémové záležitosti nebylo tolik času. Teď ale o nutnosti zvednout učitelské platy hovoří i naše politická konkurence, je na tom obecná shoda, neboť vzdělání je národohospodářská věc. V zemích, kde investují do školství, vědy a výzkumu, se to odráží v průmyslu, inovativnosti firem, produktivitě práce. Tím pádem jdou nahoru i platy. Máme sice k dispozici ekonomický nástroj v podobě minimální mzdy, jejím šroubováním lze vytvořit určitý tlak, ten ale může být do určité míry umělý a spousta lidí by mohla začít o práci přicházet. Proto potřebujeme, aby platy rostly přirozeně, tedy zvýšením konkurenceschopnosti podniků postavené i na jiných faktorech než na blízkosti Německa a třetinové mzdě.

To jde ale především za vámi jako zodpovědným vicepremiérem pro vědu, výzkum a  inovace. Jak vnímáte, že ministr financí Ivan Pilný odmítá dát na tyto oblasti slíbených 3,7 miliardy?
Nebyly slíbené, ale vládou odhlasované. Ministerstvo financí by nemělo porušovat zákon. Chápu, že se mu třeba něco nelíbí, ale zákon se musí respektovat a naplňovat. Jsem přesvědčen, že se bude hledat vůle pro splnění vládního usnesení k podpoře vědy, výzkumu a inovací už z toho důvodu, že podstatná částka z té sumy má jít na platy vysokoškolských pedagogů.