Až se bude na podzim Sobotkova vláda loučit, budou na ni starobní penzisté vzpomínat spíše v dobrém. U lidí ve středním věku, které penze teprve za pár let čeká, to tak jisté není.

Když kabinet v lednu 2014 nastoupil, byl průměrný důchod 10 962 korun, což bylo 43,8 procenta tehdejší průměrné hrubé mzdy. Letos v lednu se penze zvýšily o 309 korun, jejich průměr bude odhadem 11 700 korun a těsně se udrží mezi 41 až 42 procenty průměrné hrubé mzdy v ČR. Je tak možné, že Sobotkova vláda – přes velkou snahu – skončí s horším výsledným poměrem důchody/platy, než začínala. Prostě mzdy vystřelily nahoru takovou rychlostí, že to penze nestačily dohnat.

Valorizace nicméně zrychluje – vláda může nově penze zvyšovat až o 2,7 procenta nad zákonnou hranici (pravidelně se valorizuje na začátku roku, a to o třetinu růstu reálných mezd a o růst cen). Ve hře je navíc návrh ČSSD, aby se penze napříště pravidelně zvyšovaly o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen zboží, které pořizují senioři. Starobní penzi nyní pobírá 2,4 milionu Čechů.

Sobotkova vláda přišla do šťastné doby. Ekonomika po celou dobu rostla (loni o 2,3 procenta), nezaměstnanost klesala, a tím pádem se vybíralo více na sociálním pojištění. Ani relativní ekonomická hojnost ale nedokázala státní penzijní účet posunout do účetního plusu. Loni si vláda na penze musela půjčit z jiných kapitol (naštěstí jinak přebytkového) státního rozpočtu kolem 15 až 18 miliard korun.

Následují díly
16. 3. - Strašák jménem inkluze. Je správné míchat ve třídách zdravé a hendikepované děti?

23. 3. - Sociální dávky.
Zvýší se přídavky na děti?

Je to výrazně lepší než dříve, ale ekonomika začne už letos zpomalovat a dětí, budoucích plátců, je málo. Zvýšit lidem i firmám odvody sociálního pojištění si zatím nikdo z politiků netroufne. Už teď jsou náklady na zaměstnance v ČR vysoké – podle Eurostatu jsou u nás tzv. nemzdové náklady dokonce šesté nejvyšší v EU (data za rok 2015). „Demografie je neúprosná. Dnes připadá 2,13 poplatníka důchodového pojištění na jednoho důchodce, odhaduje se, že v roce 2060 se tento poměr vyrovná na 1 : 1," říká prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop. Jen státní průběžný systém to podle něj neutáhne. Sobotkův kabinet přitom zrušil soukromé spoření ve II. pilíři bez náhrady a zůstalo jen klasické spoření ve III. pilíři, které se většího zatraktivnění dočkalo až letos.

Za zmínku stojí i zafixování věku odchodu do penze – dnešní neomezený věk má být nahrazen odchodem v 65 letech s tím, že každých pět let se tento údaj přepočítá. Cílem je, aby lidé v důchodu strávili cca čtvrtinu života. Sněmovna má o této novince rozhodnout na jaře.

Jinak ale žádná výraznější reforma státních penzí za čtyři roky nenastala. Ostatně vláda ji v programovém prohlášení ani výslovně neslibovala. Co slíbili (zrušení II. pilíře a lepší valorizace), to šéfové koaličních stran většinou dodrželi.

Černé puntíky mohou být v zásadě dva: zaprvé ministerstvo práce dosud nemá nový počítačový systém na výplatu důchodů. Jede se na 20 let starých programech.

Druhou výtkou je slibovaný plán na dlouhodobou udržitelnost penzí. Odborná komise, která byla ustavena, přinesla spíše útržkovité nápady. A i v rámci vládní koalice na nich panovala jen částečná shoda.

Volební audit

Vážení čtenáři, na sklonku funkčního období nynější vlády pro vás redakce Deníku připravila seriál „volebních auditů", které se zaměří na vybrané body z programu trojkoaličního kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky. Co se kabinetu povedlo a kde naopak v uplynulých čtyřech letech selhával? Připravili jsme pro vás shrnutí hlavních změn na celostátní úrovni, pohled z našeho regionu a k tomu exkluzivní „Panel Deníku": výsledky ankety mezi bezmála tisícovkou regionálních osobností, které okomentují jednotlivá témata.

Index Deníku pohledem republiky
64%
Udělala vláda správné rozhodnutí, když zrušila II. pilíř penzijního spoření?
Nejviditelnějším krokem Sobotkovy vlády v oblasti reformy penzí bylo zrušení II. pilíře, který zavedla Nečasova vláda. Od roku 2013 bylo možné přesměrovat do druhého pilíře tři procenta z vyměřovacího základu příjmu, tedy poslat je do vlastního spoření ve fondech. K tomu bylo ještě potřeba přidat částku ve výši dvou procent ze svého. Možnosti využilo přes 83 000 lidí, kteří vyvedli 1,19 miliardy korun. Žádnou náhradu za II. pilíř vláda nezavedla.

Podle 63,9 procenta panelistů Deníku z celé ČR bylo zrušení II. pilíře dobrým krokem, o opaku je přesvědčeno 36,1 procenta dotázaných. Odpovídalo 721 lidí.