Pěstounů přibylo. Málokdy však chtějí romské a postižené děti

Roste spíše zájem o přechodnou péči

Zájem o pěstounství rostl hlavně v roce 2013, loni stoupal pomaleji. Například v hradeckém kraji v roce 2013 evidovali 84 žádostí, což bylo meziročně o 30 více, loni už přibyly jen čtyři žádosti. Navíc přibývali pouze žadatelé o přechodnou péči.

„Stále je mnoho dětí, pro které se nedaří najít vhodné pěstounské rodiny. Jde zejména o děti věkem starší, sourozenecké skupiny, děti odlišného etnika nebo se zdravotním hendikepem,"  uvedl Michal Friček z tiskového odboru kraje.

V Pardubickém kraji je dostatek pěstounů na přechodnou péči, kraj však potřebuje více lidí pro péči dlouhodobou.

„Vzhledem k tomu, že Pardubický kraj potřebuje hlavně dlouhodobé pěstouny, kteří dovedou děti až do zletilosti, snažíme se o osvětu a prezentaci toho, co znamená pěstounství," uvedla Klára Skřivánková z krajského oddělení sociálně-právní ochrany dětí.

Kraj proto distribuuje na městské úřady brožuru Já pěstoun, zřídil také e-mail  pestouni@pardubickykraj.cz, k dispozici je i zelená linka kampaně Hledáme rodiče.cz na čísle 800 888 245.

„Loni bylo našim pěstounům do dlouhodobé péče svěřeno 16 dětí z Pardubického a šest dětí z jiných krajů v ČR," řekla Petra Bílá z oddělení sociálně-právní ochrany dětí.

Pěstouni na přechodnou dobu v Pardubickém kraji nabídli loni domov celkem 26 dětem nejen z Pardubického, ale také z Karlovarského, Ústeckého a Královéhradeckého kraje.

Pěstounem nemůže být každý zájemce

Žadatelé o dlouhodobou pěstounskou péči však často mají  o dětech, kterým chtějí nabídnout domov, jen těžko splnitelné představy.

„Nejčastěji by budoucí pěstouni přijali dítě ve věku od narození do čtyř let, většinového etnika, dítě by mělo mít co nejmenší zdravotní omezení a jsou více preferovány dívky. Takové děti ovšem v evidenci dětí vhodných do náhradní rodinné péče nejsou," upozornila Petra Bílá. Stejně jako v hradeckém kraji i zde by pěstouny nejvíce potřebovaly skupiny sourozenců, děti starší šesti let,  děti minoritního etnika, děti s výchovnými problémy a se zdravotním hendikepem.

Pěstounem se navíc nemůže stát každý. Zájemci musí podat žádost na obecním nebo městském úřadu, který ji postoupí krajským úředníkům. Rodina pak projde odborným posouzením a přípravou, která mimo jiné zahrnuje psychologické testy či konzultace s psychologem.

„Žadatelé o přechodnou péči musí absolvovat přípravu v rozsahu 72 hodin, žadatelé o dlouhodobou pěstounskou péči a o adopci  v rozsahu 48 hodin," upřesnil Michal Friček.

Přípravou musí projít i vlastní děti pěstounů. „Někdy se při posouzení rodinného systému ukáže, že vlastní děti žadatelů nejsou na příchod dalšího dítěte do rodiny připraveny," podotkla Klára Skřivánková.

Existují však i další překážky, které zájemcům znemožní stát se pěstouny. Patří mezi ně bytové nebo sociální podmínky či záznam v rejstříku trestů,  Může se také změnit jejich zdravotní stav nebo rodinná situace. „Někteří žadatelé nejsou doporučeni na základě celého odborného posouzení," upozornila sociální pracovnice.

K selhání pěstounské péče prý dochází jen výjimečně. V hradeckém kraji se to loni stalo jednou.  „Krajský úřad  vytypoval jinou pěstounskou  rodinu,  ve které dítě nyní  dobře prospívá," řekl Michal Friček