„Je to určitě velký přínos a lidé z Náchodska si to zaslouží. Například ze sousedního Trutnovska jezdí na Prahu šest rychlíků denně. My jsme neměli deset let žádný," připomenul krajský radní a meziměstský místostarosta Pavel Hečko nevyváženost v nabídce železniční dopravy dvou sousedících okresů.

Právě on je jedním z mála zástupců samospráv Broumovského výběžku, který o zlepšení železniční dopravy usiluje.

Podaří se novému spoji navázat na tradici?

Rychlík na trase z Broumovska do Prahy má v minulosti velkou tradici a byl vždy příležitostí pro cestování z odlehlého regionu za prací, zábavou či nákupy.

„Zrušení tohoto vlaku přerušilo užívaný spoj, lidé si našli jiné cesty, mnozí začali užívat auta. Když se vlak nyní obnoví, může trvat až roky než se vryje do paměti, než dojde k solidnímu využití. Ale v této době taky může dojít k opětovnému zrušení rychlíku," říká Petr David, který se železničním děním zabývá mnoho let.

Rychlíku chybí přípoj v úseku od Broumova

„Přímý spoj bych velmi vítal, ale řadu věcí bych viděl jinak, než jsou nastaveny," krotí nadšení ze zavedení rychlíkového spoje, a jedním dechem konkretizuje: „Vlak musí jezdit už z Broumova, nebo mít alespoň vlakový přípoj. Protože prvním ranním spojem jezdím, tak vím, že jím denně jezdí cestující z Březové. Je proto nutné tam zastavovat, jinak se jedná o krok zpět," má jasno Petr David, podle jehož názoru, je čas odjezdu rychlíku příliš časný. „Řekl bych, že odjezd vlaku by měl být posunut o hodinu déle," dodal.

„To, že se nezavedl přípojný vlak do Broumova je skutečně tristní," komentuje nedomyšlenost dopravní návaznosti na broumovském zpravodajském serveru Tomáš Lelek.

A není sám, kdo má k rychlíkovému spoji připomínky. „Problém u toho vlaku je spousta – nikdo tím nebude jezdit, nasazení starých vozů není taky zrovna nejšťastnější a je to celkově parodie, když spojení je zajištěno takřka každou hodinu s přestupem ve Starkoči. Ten rychlík je zbytečný, místo toho by se všichni měli zaměřit na nasazení vhodných vozidel v úseku Broumov – Starkoč, místo dosavadně rozhrkaných Regionov a zvýšení rychlosti," má recept na komfortnější cestování Luboš Píša.

Rychlík Dobrošov
Snadné nebylo ani pojmenování rychlíku. „Hledali jsme jméno, které by našemu regionu slušelo. Z Chocně do Adršpachu během turistické sezony jezdí spěšný vlak Ostaš, z Trutnova do Prahy jezdí rychlík Metuje. Po konzultaci na kraji a s náchodským starostou Janem Birke jsme dospěli k názvu Rychlík Dobrošov. Nabízelo se i pojmenovaní rychlík Škvorecký, naopak pojmenování Primátor se moc nelíbilo," zmínil jméno spojené s náchodským pivovarem Pavel Hečko. „Ale zase by to dobře navazovalo na polské pivní stezky, které chtějí dělat v pohraničí," zareagovala starostka Eva Mücková.

Prospěšnější by byla Vysokovská spojka

Broumovsko podle znalců železniční problematiky potřebuje především systémové řešení, potřebuje rychlou železnici.

„Výrazně by tomu napomohlo vybudování přímého spoje, takzvaná Vysokovská spojka Náchod - Česká Skalice. Čas zhruba 60 minut Broumovsko-Hradec Králové a Náchod - Hradec Králové 30 minut by dal regionu velkou příležitost. Broumovsko je sevřeno hranicí a díky ochraně přírody má omezené možnosti. Tady stát regionu dle mého názoru hodně dluží," dodává správce železničního muzea v Meziměstí Petr David.

Čas ukáže, jak se Dobrošov ujme

To že se s novým rychlíkem Meziměstí vrátí na piedestal prestižních míst na železniční mapě republiky si vedení meziměstské radnice moc nepřipouští. „I když je pravda, že nás to zviditelní," připouští starostka města Eva Macková. „Když v Praze na hlavním nádraží bude napsáno na soupravě Meziměstí, tak už budou cestující přemýšlet, kde to Meziměstí je. Ale hlavně jde o to, že se zlepší cestovní komfort pro naše lidi."

To, jak se nový rychlík ujme mezi cestujícími, ukáže až čas. Měsíc nebo dva provozu nic zásadního zatím nenapoví.   (řez)

Co možná nevíte o meziměstské stanici
Zdejší železniční stanice patří vůbec k největším u nás.
Byla vybudována v letech 1873 – 1875 zároveň s výstavbou trati Choceň – Broumov, jejíž cílem bylo spojit tehdejší Prusko s Rakouskem – Uherskem.
Stavba si vyžádala 10 lidských životů a stála téměř 16 milionů zlatých.
Rozlehlá staniční budova je technickou památkou.
V budově je krom výdejny jízdenek, úschovny zavazadel a dalších samozřejmostí také umístěna tělocvična, restaurace, stálá železniční expozice a divadelní sál, který je svým umístěním uvnitř nádražní budovy v Evropě ojedinělý.
Další divadelní sál je na nádraží v Paříži, ale ten je nepoužívaný.
Dnešní podoba staniční budovy je jen zlomkem toho jak měla být původně velká.
Dokonce i trať měla být dvoukolejná a nebyl by problém další kolej dostavět neboť všechny viadukty i tunel na trati jsou řešeny tak, aby se druhá kolej dala dostavět.