„Z Podbřezí na koledu jdeme k vám a cestou potkaly jsme řadu dam. A moje pomlázka – dřevěná vařečka umí za práci brát. Ve vaší blízkosti se náhle zdá, že naše koleda je zábavná. Dej zadek ze dveří, vařečka udeří, toho se přece nelze vůbec bát. Ta naše parta je překvapivá, buchet je spousta, lahodná sousta. Ať vaše pohoštění stále trvá a já si ho vždy s láskou dám. Konečně muž, co o nás zájem má, přitažlivost je jistě vzájemná. A mašle ze Stuhy má různé podoby a ty nám ji tu můžeš uvázat,“ zpívá se v jedné z místních koled.

V Podbřezí má takzvaná holčičí koleda velkou tradici a místní dívky ji berou s humorem.

Z návštěvy vinařství v Doudlebách nad Orlicí. Enolog Radek Žouželka
Perfektně vyzrálá s vlastnostmi výběru z hroznů. Doudlebské podnebí vínu svědčí

„Teď jsme právě byly vyšupat bývalého starostu Antonína Novotného. Je to velká tradice. Odhaduji, že chodí tak dvacet třicet holčiček, pak chodí děvčata s maminkami a několik skupinek v kostýmech, tak jako my. Někdo má i kytaru, skládají se hezké písničky. Když je pak klasická chlapecká koleda, to chodí ještě víc skupinek, osm deset, a skoro všichni v převlecích,“ uvedla starostka obce Ester Horáková, která šla letos s kamarádkami v převlecích za vesnické tetky.

Kde ta figurína vězí? Na zvoničce v Podbřezí

Další tradicí v Podbřezí je při koledě figurína babky, nebo dědka, kterou kolednice musí najít a do dvanácti hodin sundat – většinou je někde pověšená, letos to bylo na zvoničce. Ale stalo se, že byla i na pontonu uprostřed rybníka na návsi.

Letos babku ze zvoničky sundala skupinka paní starostky.

Šediviny teď skýtají nádhernou podívanou, a to i díky květům bledulí, které oděly okolí cest do bílého hávu.
Nádherný kout Orlických hor: Šediviny krášlí bílý háv, zaplavilo je moře bledulí

Tradiční Moranu v Podbřezí už utopili v pátek před Smrtnou nedělí. Jedná se o akci tamní školy, kdy děti vyprovodí Moranu a s ní i zimu ze vsi.

„Průvod s Moranou jde ke splavu u židovského hřbitova, tam ji zapálí a hodí do vody. Děti pak ještě po postavě Morany hází kameny,“ dodala Ester Horáková.

Morana je symbolem nejen zimy, ale také nemoci, smrti, dlouhých tmavých nocí, všeho, co lidem škodí. Obyčej vynášení zimy a smrti ze vsi je pokládán nejstarší český jarní obřad.
V protikladu k vynesení smrti se v jeho druhé části do vesnice vnášelo nové léto – líto. Na rozdíl od Morany, která je ze slámy, bylo líto z živých a barevných materiálů. Šlo nejčastěji o smrkovou větvičku, kterou dívky ozdobily pestrobarevnými mašlemi. S lítem pak chodila děvčata koledovat po vesnici.
Tato tradice, ačkoli je spojena s předvelikonoční pátou postní nedělí, takzvanou Smrtnou, neměla nic společného s křesťanskými Velikonocemi, ale jednalo se původně o pohanský zvyk.

Mohlo by vás také zajímat: Rozloučit se ze zimou na sjezdovku k chatě Juráška v Olešnici přišli Rampušák a Kačenka

Zdroj: Deník/Jana Kotalová