Údolí u Kutřína tak za několik let zřejmě protne 140 metrů dlouhá a asi 18 metrů vysoká hráz, která by měla zadržet až 3,6 milionu kubíků vody. Díky ní by obce ležící pod soutokem Krounky a Novohradky měly být uchráněny před povodní.

Podle mluvčí by stavba měla začít v roce 2018. Vydáním územního rozhodnutí může odstartovat příprava výběrového řízení na další stupně projektové dokumentace a také majetkoprávní vypořádání .

„Součástí výstavby poldru je komplexní revitalizace toku a údolní nivy Martinického potoka v délce dvou kilometrů," sdělila Jana Burianová.

Úložiště vody
Poldry jsou úložiště vody, která slouží k protipovodňové ochraně na horním toku řek a potoků, tedy tam, kde povodňová vlna vzniká. Plocha poldru bývá zemědělsky využívána jako travní porost nebo je ponechána jako mokřad. Měly by vznikat tam, kde není zástavba a kde se umožní vodě dostatečný rozliv. Podle některých odborníků je umělé budování poldrů nákladné, stačilo by prý na pozemcích jinak hospodařit.

Pokud by poldr skutečně zabránil živelní pohromě, mohla by zatopená plocha činit 78,2 hektaru.

Suchý poldr na řece Krounce u Kutřína má své zastánce, ale i odpůrce. Ti první jej vítají, protože jejich pozemky ohrožují záplavy, řada lidí však stavbu považuje za zbytečnou. Obyvatelé Kutřína založili dokonce občanské sdružení, které mělo za cíl stavbě poldru zabránit. Odpůrci projektu tvrdí například, že zdejší záplavy nebývají ničivé a že na rozsáhlém území hrozí nekontrolované usazování naplavenin. Stavbě poldru navíc musí ustoupit čtyři domy a jedno rekreační zařízení.

Stavbu, která by podle ministerstva financí měla stát 383 milionů korun, by měla podpořit dotace z programu  Podpora prevence před povodněmi.