Náchodská radnice o stonásobně vyšší koncentraci toxické a karcinogenní látky, než povolují normy, čtyři roky věděla, ale nic s tím neudělala.

Ministerstvo zdravotnictví na to přitom vedení Náchoda celou dobu upozorňovalo. Radnice však místo známé jako „prameník" uzavřela až v září loňského roku, kdy zasáhl Český inspektorát lázní a zřídel. Teď však ministerstvo řeší nepříjemný problém pod pokličkou a na otázky Deníku už dva měsíce nereaguje.

„Od začátku jsme se s tím snažili něco dělat, ale bohužel jednání se současným majitelem lázní jsou složitá a zdaleka ještě nejsou u konce. Na postupu odarzenování jsme s Českým inspektorátem lázní domluveni," hájí se místostarosta Náchoda Tomáš Šubert.

Odkazuje rovněž na v kapličce umístěnou cedulku, která od otevření prameníku v roce 2011 upozorňuje občany, kteří sem chodí ověnčeni PET lahvemi a kanystry, na obsah arzenu. Jenže cedulky si mnozí lidé vůbec nevšimnou.

Vyhrocené spory

Starosta města Jan Birke dává od kauzy ruce pryč. „Lázně jsou v gesci místostarosty," říká Birke. Oba muži stojí v čele města od roku 2010, celá kauza tak spadá do jejich funkčního období.

Šéf Běloveských lázní Marian Khalifa, se kterým je radnice v ostrém sporu, vidí problém jinak. „Šubert mlží a jen hájí své zájmy. Ve skutečnosti město Náchod po dobu delší než čtyři roky provozovalo prameník bez povolení ministerstva zdravotnictví, přestože nám jako majiteli pozemku a kapličky tvrdilo opak," říká Khalifa. Vloni pak město podle něj zavřelo prameník svévolně a bez toho, aby ho o tom informovalo.

Vztahy radnice a lázní se vyhrotily do té míry, že Khalifa tři týdny po uzavření prameníku vypověděl radnici smlouvu o dvacetileté výpůjčce budovy a prameníku městu Náchod. Jako jeden z důvodů uvedl právě nečinnost města při odarzenování prameníku. A jak tvrdí, hned informoval ministerstvo.

Tím však situace dál eskalovala. Dearzenizační jednotku nyní po vlastních liniích shání jak město, tak lázně. Obě dvě strany se zaštiťují snahou o co nejrychlejší znovuzprovoznění prameníku. Město zároveň připravuje další, nové a na soukromém majiteli nezávislé vrty.

Mimochodem, když Šubert v září informoval v tiskovém prohlášení o uzavření kapličky, o arzenu nenapsal ani slovo. Odstávku odůvodnil pouze tím, že „pro vybudování nového prameníku je nutné provést rozsáhlé obnovení technologie včetně zkvalitnění čerpání vody." V dalších informacích pak radnice připustila pouze „stopové" množství arzenu.

Vedení radnice za čtyřletou nečinnost, která podle ní ohrožovala tisíce odběratelů kyselky, kritizuje opozice.

Toxický a karcinogenní arzen
Arzen je vysoce toxický a karcinogenní, nebezpečný je hlavně při dlouhodobém užívání. Povolený limit je 0,01 miligramu na litr vody, rozbory z prameníku však ukázaly přítomnost arzenu zhruba stokrát vyšší. Arsen může způsobit dermatologické změny na pokožce, ekzémy a alergii, zvyšuje výskyt srdečních a cévních chorob, potratů a je navíc mutagenní. Na snímku kaplička, kde prameník vyvěrá.

Ministerstvo mlčí

„Je pro mne stěží představitelné, že vedení města o vysoce nadlimitním množství arsenu vědělo, upozornění ministerstva zdravotnictví ale ignorovalo a navíc neinformovalo zastupitele. Kdyby tak bylo učiněno, dnes by měli lidé stále svou oblíbenou Idu, navíc nezávadnou a bez konfliktů s majiteli. Místo toho ovšem vedení uvažuje o investování nemalých prostředků do dalších vrtů,"  řekl opoziční zastupitel Aleš Cabicar, který do roku 2014 šéfoval lázeňské komisi jakožto poradnímu orgánu města.

A ministerstvo, pod nějž Česká inspekce lázní a zřídel spadá, zarytě mlčí.  I přes několik urgencí ze strany Deníku už dva měsíce vůbec nereagovalo na otázky Deníku týkající se kauzy. Už ale v Praze proběhla jednání mezi ním, vedením Běloveských lázní a radnicí. Příští týden se po několika měsících sejde i vedení města s Khalifou.