Prestižní ocenění za významný ekologický počin, o kterém rozhodla dvanáctičlenná porota, převzal na půdě Senátu. Dlouholetý poslanec za ČSSD si ho zasloužil za prosazení nového zákona o národních parcích a normě zakazující kožešinové farmy. Cenu v další kategorii, za dlouhodobý přínos, získal zoolog, publicista, výtvarník a zakladatel vlčích a rysích hlídek Ludvík Kunc, který je označován jako guru ochranářů rysů a dalších velkých šelem v České republice. Mezi nominovanými osobnostmi v kategorii dlouhodobý přínos se objevil také Jan Hřebačka, který vedl Správu KRNAP deset let, do konce loňského roku.

V kategorii výjimečný ekologický počin, která patří od čtvrtečního večera Robinu Böhnischovi, figuroval mimo jiné také ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. Na obě ceny bylo nominováno celkem 23 osobností.

„Politický styl Robina Böhnische nejlépe vystihují střízlivost a odvaha. Zelený kruh jej opakovaně vyhodnotil jako poslance, který hlasuje nejvíce přátelsky k životnímu prostředí. Soustavně vylepšoval ekologické zákony. Oponoval, často i v rozporu s vlastní stranou, škodlivým návrhům. Více než kdokoli jiný se zasadil o schválení dvou zákonů, které posunuly naši zemi o pořádný kus dopředu,“ uvedli k Böhnischovu ocenění jeho nominanti Marta Kotecká Misíková, Vojtěch Kotecký a Jiří Jakl.

Böhnisch cenu označil za "Oscara" v oblasti životního prostředí, kterou přijal s pokorou s ohledem na ostatní nominované a laureáty. Symbolicky se o ni ve své řeči podělil mimo jiné se svým předchůdcem v čele parku Janem Hřebačkou. Díky němu Krkonoše podle Böhnische nejsou jen "unikátní ostrov severské tundry v srdci Evropy", ale i lesy, které odolávají kůrovci přirozenými procesy obnovy lépe než v podhůří.

Robin Böhnisch působil jako poslanec čtrnáct let, z toho poslední čtyři jako předseda sněmovního výboru pro životní prostředí. Svou kariéru zákonodárce završil právě dvěma významnými ekologickými zákony. Jako parlamentní zpravodaj Böhnisch pomohl legislativně posílit ochranu národních parků a potvrdil, že jejich účelem je ponechat části krajiny divočině. Podruhé v čele poslanců společně navrhl a prosadil zákaz kožešinových farem v Česku.

Smyslem Ceny Josefa Vavrouška je ocenit konkrétní činy pro zdravé životní prostředí a udržitelný rozvoj. Cenu uděluje Nadace Partnerství. Letos se jednalo o 22. ročník. Cena je spjata se jménem předního českého ekologa, ministra životního prostředí ČSFR Josefa Vavrouška, který 18. března 1995 tragicky zahynul při pádu laviny ve Vysokých Tatrách se svojí dcerou. Josef Vavroušek byl jako federální ministr životního prostředí jedním z hlavních představitelů konceptu trvale udržitelného života nejen u nás, ale i v rámci celé Evropy. Jeho odkaz zůstává dodnes inspirací k většímu respektu vůči životnímu prostředí.

Výběr laureáta na Cenu Josefa Vavrouška provádí dvanáctičlenná porota složená z odborníků v oblasti životního prostředí, osobností veřejného života a zástupců Nadace Partnerství. Mezi držitele ceny patří filozof Erazim Kohák, exministři životního prostředí Bedřich Moldan, Ivan Dejmal a Martin Bursík nebo ekologové Petr Pakosta a Jaromír Bláha. Vlastní předání Ceny Josefa Vavrouška probíhá v prvním červnovém týdnu. Datum není náhodné, váže se ke Světovému dni životního prostředí, kterým je tradičně 5. červen.