K tomu za vlády kabinetu Bohuslava Sobotky došlo, ovšem navýšení je malé a modernizace armády bez zásadnějších výsledků. Jaké úkoly dostal od vlády ministr obrany Martin Stropnický (ANO)? A podařilo se mu je za čtyři roky naplnit?

Stabilizace rozpočtové situace armády.
Realita: SPLNĚNO S VÝHRADOU.
Za vlády Mirka Topolánka, Jana Fišera a Petra Nečase výdaje na obranu prudce klesaly. Z 1,43 % HDP v roce 2009 spadly na pouhých 0,91 % HDP v roce 2014 (viz graf). Za Sobotkovy vlády výdaje vystoupaly k dnešním 1,1 % HDP. Vhledem k současné bezpečnostní situaci i apelům spojenců je to však stále velmi nízká částka.

Stabilizace personální situace armády.
Realita: SPLNĚNO.
V letech 2014 až 2016 bylo přijato do služebního poměru 3675 vojáků, tedy více než byl rekrutační cíl.

Revize systému zadávání veřejných zakázek v rezortu obrany a poskytnutí součinnosti při vyšetřování podezřelých zakázek z minulosti.
Realita: NESPLNĚNO.
Obrana spolupracovala, pokud ji o to policisté požádali. Vláda však navzdory předvolební protikorupční rétorice nevyvinula žádnou iniciativu, aby z problematických zbrojařských obchodů vyvodila důsledky. Například bývalá ministryně obrany Parkanová, která byla vydána k trestnímu stíhání v červenci 2012, se dosud nedočkala pravomocného rozsudku.

Zajištění ochrany i obrany vzdušného prostoru České republiky vlastními prostředky.
Realita: SPLNĚNO.
Ministerstvo obrany podepsalo v roce 2014 dodatek ke Smlouvě o pronájmu letounů JAS – 39 Gripen.

JIŽ VYŠLO:
9. 3. Reforma penzí
16. 3. Inkluze
23. 3. Sociální dávky
6. 4. Vyzbrojování armády a počty vojáků

PŘÍŠTĚ:
13. 4. Jak stát podpořil český průmysl

Zavedení nového způsobu tvorby rozpočtového rámce obrany v podobě víceletých výhledů schvalovaných vládou a Poslaneckou sněmovnou. Cílem je zvýšení efektivity.
Realita: NESPLNĚNO.
Přestože ministerstvo obrany iniciovalo řadu legislativních změn a skutečně se pokusilo pozměnit těžkopádné schvalovací procesy, zajišťování potřeb pro armádu není efektivnější, než bylo za jiných vlád.

Závěr (splněno na 60%): Nízké cíle nebylo pro koaliční vládu těžké dodržet, proto se může zdát hodnocení Deníku lichotivé. Jenže plnění spojeneckého závazku, že ČR bude vynakládat na společnou obranu dvě procenta ze svého HDP, je stále v nedohlednu. Vojáci marně čekají na kvalitní výstroj, výzbroj, techniku a naplnění politických slibů.

Vážení čtenáři. Na sklonku funkčního období nynější vlády pro vás Deník připravil seriál volebních auditů, které se zaměří na vybrané body z programu trojkoaličního kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky. Co se kabinetu povedlo a kde naopak v uplynulých čtyřech letech selhával? Připravili jsme pro vás shrnutí hlavních změn na celostátní úrovni, pohled z našeho regionu a k tomu exkluzivní Panel Deníku: výsledky ankety mezi bezmála tisícovkou regionálních osobností, které okomentují jednotlivá témata.

Index Deníku pohledem republiky
Zaručují vládní opatření dostatečnou obranyschopnost České republiky?
25%
Nové bezpečnostní hrozby přiměly Sobotkův kabinet, aby zastavil snižování výdajů na obranu. Trend se otočil. Rozpočet ministerstva každoročně roste zhruba o deset procent. Podle ministra Martina Stropnického bylo kvůli tomu možné konečně zahájit modernizaci ozbrojených sil. Opozice však namítá, že výdaje na investice do armády de facto klesají. HDP státu totiž roste rychleji, než je spojencům slibovaný růst rozpočtu rezortu. Kritici rovněž tvrdí, že ministerstvo obrany ani neví, jak peníze účelně investovat. Armáda sice získala nové vojáky, těm ale chybí výzbroj a vojenská technika.

Podle 24,7 % panelistů Deníku z celé ČR vláda Bohuslava Sobotky udělala dostatečná opatření, která zaručují obranyschopnost státu. O opaku jsou ale přesvědčeny tři čtvrtiny (75,3 %) respondentů. Na tuto otázku odpovídalo 697 lidí.