Zní to lákavě. Dost už bylo těžkopádné a pomalé správy věcí veřejných, kde se starosta musí dohadovat s radními a ti pak ještě se zastupiteli. Všechno pak trvá neuvěřitelně dlouho a výsledkem schvalovacích kompromisů často bývají kulhající kočkopsi.

Inspirace přímou volbou prezidenta se nyní zdá lákavá i pro volby vedení vesnic, měst a krajů. Zvolíme se přímo starostu, primátora, hejtmana, ten bude mít konečně jasný a silný mandát od nás, voličů, a zastupitelstva budou muset šlapat podle něho. Opravdu?

O přímé volbě starostů na malých vesnicích se mluví už léta, na rozdíl od větších obcí, měst a krajů. Přesto od těch zkušenějších starostů zaznívají spíše hlasy proti. Výše zmíněná logika jednoduššího vládnutí totiž podle nich v praxi nefunguje.

„Nejvíc jsou proti přímé volbě starostů ti z nich, kteří jsou léta úspěšní a mají velkou šanci být zvoleni starosty znovu. A naopak ti, co nikdy nebyli ani v zastupitelstvu, by ji naopak zaváděli,“ říká Ivan Adamec (ODS), který nepřetržitě od roku 1998 starostuje Trutnovu. Při posledních volbách v roce 2014 jeho ODS zde volby vyhrála a on sám dostal suverénně nejvyšší počet preferenčních hlasů ze všech kandidátů.

Přímá volba starostů? Díky, nechceme, říká víc než polovina „vládců“ obcí

Sám je kategoricky proti přímé volbě, současný systém je podle něj osvědčený. „Populární kandidát na starostu v kampani naslibuje nějaký program, ale zbytek zastupitelstva může být navolen jinak. Výsledkem bude, že takový starosta proti zastupitelstvu nic nezmůže. Budou ho čekat jen čtyři roky neplodných střetů, nesplní nic a nakonec bude před lidmi za lháře,“ míní Adamec.

Tvrdí také, že je nesmysl požadovat přímou volbu starostů a zároveň i jejich odvolatelnost. A poukázal ještě na jedno úskalí přímé volby: Co když nejvíce hlasů třeba v komunálních volbách dostane kandidát, který nechce být starostou, ale jen řadovým zastupitelem?

Jiný dlouholetý a populární starosta, Miroslav Uchytil (KDU-ČSL) z Chlumce nad Cidlinou, má ale opačný názor. „Mě už se to týkat nebude, ale přál bych svým nástupcům přímou volbu, aby měli větší pravomoce. Potlačil by se tím vliv všemožných politických tajemníků, stranických sekretariátů a dalších šedých eminencí,“ míní Uchytil. Má na mysli hlavně větší obce a města. Na malých vesnicích, kde starostové vládnou bez rady, mají silné pravomoce už dnes.

Ilustrační foto
Dvanáctitisícová penze? „Žádný zázrak, ale vyžít se dá," říká žena

Pardubický hejtman Martin Netolický není kategoricky proti přímé volbě starostů a hejtmanů, podotkl však, že taková změna by vyžadovala kompletní reformu veřejné správy a zákonů týkajících se obcí a krajů. „Nevím, jestli za to budeme chtít platit.“

Experti varují

Nezávislí experti jsou většinou proti rozšiřování prvků přímé demokracie. „Byl jsem vždy proti přímé volbě starostů a hejtmanů, už jen kvůli tomu, že hrozí zvolení někoho, kdo nebude mít většinovou podporu v zastupitelstvu,“ míní politolog Jiří Štefek.

Snahy oslabit politické strany ve prospěch přímé demokracie vnímá jako snahu populistických uskupení demontovat demokratický organismus, který funguje. „Tedy systém, kdy se diskutuje, vyjednává se, a ano, kdy to bolí a trvá všechno déle, ale o tom je prostě demokracie. Má rozhodovat většina zastupitelů, které si lidi volí, aby se dohodli. Pokud by byl třeba hejtman volený přímo, mohl by, zvláště při jednokolové volbě, zvítězit populista, který bude v opozici proti zastupitelstvu a výsledkem budou jen konflikty a neschopnost cokoliv prosadit,“ dodal Štefek.