„Nyní končí fáze historického výzkumu, jejímž cílem byla exhumace ostatků Josefa Toufara," řekl Deníku právník královéhradeckého biskupství Stanislav Hykyš. To, že ostatky skutečně patří umučenému knězi, ještě musí stvrdit antropologové. „S největší pravděpodobností to však potvrdí," dodal Stanislav Hykyš.

Rozhodnutí bude na papeži

Josef Toufar (1902–1950) zemřel po krutém mučení příslušníky Státní bezpečnosti, kteří ho chtěli přinutit k doznání, že v kostele zinscenoval zázračný pohyb kříže na oltáři. Byl pochován pod falešným jménem do hromadného hrobu v pražských Ďáblicích.

Podle Stanislava Hykyše bude další částí procesu diecézní fáze, jejímž smyslem je objektivně zkoumat Toufarovu osobnost a život. Shromažďují se argumenty pro i proti jeho blahořečení. „Musí se osvědčit, že měl hrdinské křesťanské i lidské ctnosti, což je podstatou každého blahořečení," podotkl právník. Podmínkou je rovněž, aby mezi lidmi úcta ke kandidátovi s postupem času stoupala.

Stanislav Hykyš  si netroufá odhadnout, jak dlouho by tato fáze mohla trvat, ale podle jeho slov by ji mohl zrychlit fakt, že stále žijí pamětníci tehdejších tragických událostí.  Diecézní  fázi bude mít na starosti duchovní a historik  Tomáš Petráček.

Třetí  fáze blahořečení se odehraje v Římě před kongregací pro blahořečení a svatořečení, jejíž členové znovu přezkoumají všechny materiály a vydají dekret o křesťanských ctnostech. „Konečné slovo však bude mít papež," upozornil Stanislav Hykyš.

Dodal, že u kandidátů na blahořečení se zpravidla vyžaduje svědectví o uskutečnění zázraku, za který se většinou považuje medicínsky nevysvětlitelné uzdravení.

„U mučedníků, jako je farář Toufar, by to však nemělo být bezpodmínečné," řekl  Stanislav Hykyš.

Podle církve je smyslem blahořečení dát lidem vzor a přímluvce.

Číhošťský zázrak
Takzvaný číhošťský zázrak se odehrál o třetí adventní neděli roku 1949. Při mši se podle svědků několikrát pohnul půlmetrový kříž na hlavním oltáři. Dosud neobjasněný úkaz se později ještě opakoval. Toufar byl zatčen v lednu 1950, k přiznání se ho StB snažila přinutit ve valdické věznici. Ztýraný 47letý kněz zemřel 25. února 1950, příbuzným jeho smrt oznámili až v roce 1954. Údajné Toufarovy ostatky byly z hrobu vyzvednuty v listopadu, nyní je zkoumají antropologové. Získaná DNA bude porovnána s DNA žijících Toufarových příbuzných.

Pohřeb by mohl být v červenci

Mučednickou smrt faráře Toufara si o víkendu připomněli věřící v Číhošti.  Sešlo se tam asi 500 lidí. Tomáš Petráček, který je postulátorem Toufarova blahořečení, věřícím sdělil, že pokud se potvrdí, že vyzvednuté ostatky skutečně patří jejich bývalému faráři, mohl by  se jeho pohřeb konat při červencové poutní mši. Měl by se uskutečnit 12. července, dva dny před výročím Toufarova narození. Ostatky by měly být uloženy  uvnitř číhošťského kostela.

Víkendové mše se zúčastnil také kardinál Dominik Duka. „O Toufarově příběhu jsem v poslední době hodně přemýšlel. Proč se pohne křížek v malé, neznámé vesnici? Proč se hlavním hrdinou stane ne příliš známý kněz, který nestojí v čele odporu?" řekl kardinál účastníkům. Podle něj je číhošťský farář  mučednickou ikonou násilné kolektivizace.

„Určitě se dočkám toho, že sem budeme jezdit k blahoslavenému Josefu Toufarovi," řekl kardinál.