Byl tam prý spokojený. Pochvaloval si zde třeba stravu, protože prožil obě světové války a věděl, jaké to je, když není co jíst. Podle jeho vnučky si vždy nejvíce pochutnal na rybičkách.

Vychoval jednoho syna a radost mu dělaly celkem tři vnučky, pět pravnoučat a pět prapravnoučat. Jejich obrázky zdobily stěny útulného pokoje v domově důchodců. I přes svůj vysoký věk byl stále v dobré kondici a soběstačný, ač v poslední době už toho nemohl mnoho nachodit. Jaký byl jeho recept? Pracovitost, obětavost a optimismus.

„Myslím, že u pana Kašpárka hraje roli nejen genetika, ale i životní optimismus a tvrdá práce, které se věnoval," říkal Václav Voltr, ředitel Domova důchodců, když nejstaršímu muži v Česku přál ke sto šestým narozeninám.

Během pobytu v domově důchodců si mezi ostatními klienty získal velkou oblibu pro jeho veselou, družnou povahu a ochotu pomáhat.

Po celý život žil Karel Kašpárek v Náchodě-Bělovsi, zde také pracoval jako truhlář. „Byl vždycky velice pracovitý, co pamatuji, neustále pracoval v dílně nebo na zahradě. Okolo domku měl krásné květiny a  pořádek. Truhlařinu dělal až do vysokého věku. Nikdy jsem na něm neviděl, že by byl nějak unavený, elán ho provázel i po jeho devadesátém roce," zavzpomínal náchodský místostarosta Tomáš Šubert, který byl Kašpárkovým sousedem a znal ho celý život.

„Když jsme doma něco potřebovali, nějaké truhlářské práce, tak nám to dělal. Vyrobil nám také takové zádveří, takovou skříň, kde byl chlad a rodiče si tam dávali potraviny. Vždycky, když tam něco dávali nebo si pro něco šli, tak říkali, že je to u pana Kašpárka," dodal Šubert. Jeho otec Vlastimil se s Karlem Kašpárkem velmi dobře znal a při návštěvách v domově důchodců dlouho vzpomínali na roky a události, když byli mladší.

Nejstarší obyvatelkou Česka je podle dostupných informací Evangelie Čarasová pocházející z Řecka, která žije v Dívčím Hradu na Bruntálsku. Narodila se v únoru 1904.